O výsledku tureckých prezidentských voleb rozhodne druhé kolo. Současný prezident Recep Tayyip Erdoğan (69) bude čelit nejtěžší zkoušce své dlouhé politické kariéry. Po sečtení všech hlasovacích lístků v neděli 14. května nezískal Erdoğan, ani jeho hlavní rival Kemal Kılıçdaroğlu (74) více než 50 % hlasů potřebných k přímému vítězství. Voliči se tedy vrátí k volebním urnám, a to přesně dva týdny po prvním kole. Prezidentské volby rozhodnou nejen o budoucí hlavě státu, ale také o tom, zda se Turecko vrátí na demokratičtější cestu.
Erdoğanova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) je u moci od listopadu 2002. Nová generace téměř pěti milionů prvovoličů tedy ani nepamatuje jiného vůdce. Zpočátku byl Erdoğan premiérem, poté se v roce 2014 stal prezidentem a v reakci na neúspěšný puč z roku 2016 dramaticky posílil své pravomoci. Dnes ho stále více Turků viní z prudce rostoucí inflace, protože neortodoxně odmítá zvyšovat úrokové sazby. Její míra se v Turecku oficiálně pohybuje těsně nad 50 %, ale podle odborníků je ve skutečnosti vyšší než 100 %. Po katastrofálních zemětřesení v Turecku 6. února byli Erdoğan i jeho vládnoucí strana masivně kritizováni za špatné zvládnutí pátracích a záchranných akcí, ale také za to, že v předchozích letech nepřizpůsobili stavební postupy souvisejícím rizikům. V jedenácti provinciích postižených zemětřesením zůstaly miliony Turků bez domova.
Erdoğan v letošních volbách čelí své dosud nejsilnější výzvě v podobě Kemala Kılıçdaroğlu, bývalého účetního s pověstí čistého politika a zastánce sekulárních hodnot. Kılıçdaroğlu má za sebou jako předseda hlavní opoziční Republikánské lidové strany (CHP) řadu volebních porážek. Tentokrát by to však mohlo být jiné, protože bojuje jako jednotný kandidát šesti opozičních stran. Hlasy bude sbírat od voličů vlastní levicové strany, nacionalistické strany Good Party a čtyř dalších menších uskupení.
Do boje o prezidentský úřad se původně zapojili čtyři kandidáti. Tři dny před hlasováním však odstoupil bývalý Kılıçdaroğluův stranický kolega Muharrem İnce. Jako důvod uvedl tzv. deepfake videa spojovaná s jeho osobou, která se v poslední době objevovala na sociálních sítích. Osmapadesátiletý İnce kandidoval na prezidenta za Republikánskou lidovou stranu i v roce 2018. Po dvou letech stranu opustil kvůli neshodám s Kılıçdaroğluem. Odstoupení ze současných voleb pravděpodobně šance bývalého kolegy zvýšilo, přestože jeho hodnocení v průzkumech veřejného mínění bylo nízké. Posledním dosud nezmíněným kandidátem na prezidenta byl ultranacionalista Sinan Ogan. Jeho šance na úspěch se však už od začátku jevilz jako velmi malé. Se svými 5 % z prvního kola dál neprošel.
V případě výhry ve druhém kole voleb plánuje Kılıçdaroğlu obnovit turecký parlamentní systém a reformovat prezidentský úřad, zrušit právo hlavy státu vetovat zákony, omezit vazby této funkce na politické strany a zavést volitelnost každých sedm let. Šestice současných opozičních stran chce nastartovat dlouhotrvající snahu Turecka o vstup do Evropské unie a obnovit „vzájemnou důvěru“ s USA po letech roztržky za Erdoganovy vlády. Zavázaly se, že do dvou let sníží inflaci pod 10 % a pošlou syrské uprchlíky dobrovolně domů. Turecko jich v současné době hostí přibližně 3,6 milionů.
Volby mají význam nejen v rámci země, ale i v celosvětovém měřítku. Během Erdoganovy vlády Turecko ukázalo svou vojenskou sílu v různých zahraničních regionech, zapojilo se do vojenských operací v Sýrii, vedlo ofenzivu proti kurdským ozbrojencům v Iráku a poskytlo vojenskou pomoc Libyi a Ázerbájdžánu. Kromě toho Turecko zažilo diplomatické konflikty se Saúdskou Arábií, Egyptem, Spojenými arabskými emiráty a Izraelem. Vznikly spory o námořní hranice ve východním Středomoří s Řeckem a Kyprem a země čelila sankcím ze strany amerického zbrojního průmyslu poté, co získala ruskou protivzdušnou obranu. Erdoganův blízký vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem rovněž vyvolal pochybnosti o závazcích Turecka vůči ostatním členům NATO. Nedávné váhání Ankary o podpoře žádosti Švédska a Finska o členství tyto obavy jen posílilo. Turecko ale sehrálo roli i při zprostředkování dohody o vývozu ukrajinské pšenice, čímž zdůraznilo svůj potenciální příspěvek k ukončení války. Evropská unie by Erdoganovu porážku považovala za strategicky výhodnou. Přestože politicky náročnou, protože by mohla potenciálně oživit tureckou snahu o vstup do EU.
AUTOR: dh
ZDROJE:
https://www.cbc.ca/news/world/turkey-election-second-round-erdogan-kilicdaroglu-1.6843579
https://www.reuters.com/world/middle-east/turkey-votes-pivotal-elections-that-could-end-erdogans-20-year-rule-2023-05-13/
https://www.bbc.com/news/world-europe-65593504
https://www.bbc.com/news/world-europe-65239092
https://www.cbsnews.com/news/turkey-election-2023-erdogan-kilicdaroglu-what-to-know/
https://www.npr.org/2023/05/16/1176371637/turkey-election-erdogan-us-nato
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-turecku-zacaly-prezidentske-a-parlamentni-volby/2364950
https://denikn.cz/minuta/1146270/
https://ct24.ceskatelevize.cz/specialy/turecke-volby/3586150-v-tureckych-volbach-vede-podle-statnich-medii-erdogan-opozice-tvrdi
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/turecko-volby-prezident_2305151456_cen
