fbpx

Finsko se stalo 31. členskou zemí NATO

30.04.2023 | Aktuality

Finsko se stalo 31. členskou zemí NATO

Vítáme Finsko v Alianci!“ prohlásil 4. dubna generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, když finský ministr zahraničí Pekka Haavisto podepsal listinu o přistoupení Finska do Severoatlantické aliance. Generální tajemník poté přivítal i finského prezidenta Sauliho Niinistöa v sídle NATO při slavnostním vztyčení vlajky nového člena.

 

Finland Joins NATO: What This Historic Alliance Expansion Means

(Na fotce si finský ministr zahraničních věcí Pekka Haavisto si v Bruselu potřásá rukou se státním tajemníkem Antony Blinkenem. Mezi nimi stojí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.)

 

První krok ke vstupu do NATO podniklo Finsko současně se Švédskem. Oba státy po důkladných debatách napříč společností a s parlamentní většinou podporující toto rozhodnutí předaly 18. května 2022 své oficiální přihlášky do Aliance.  Po standardních přístupových rozhovorech mohly být 5. července 2022 podepsány i přístupové protokoly, díky kterým už zbývala pouze ratifikace členy NATO v souladu s jejich vnitrostátními postupy.

Ihned po podepsání přístupových protokolů byl vstup Finska i Švédska ratifikován Kanadou, Islandem, Norskem a Dánskem. V následujících dnech vstup zemí do Aliance podpořily i další státy včetně České republiky, která tak učinila 27. srpna 2022. Dokončení procesu ratifikace se však Finsko dočkalo až koncem letošního března, a to po dlouhých komplikacích způsobených Maďarskem a Tureckem. Vlády těchto států měly proti rozšíření Severoatlantické aliance námitky a odmítaly schválit nové členy. Po vyčerpávajících debatách umožnili vstup do NATO alespoň Finsku. Švédsko na dokončení své přihlášky stále čeká.  Mluvčí maďarské vlády uvedl, že Budapešť pozdržuje švédské přijetí kvůli rozhořčení nad švédskou kritikou politiky premiéra Viktora Orbána v minulosti. Ankara zase Švédsku vyčítá laxní postoj vůči údajným teroristickým organizacím. Turecko jimi míní především zakázanou Stranu kurdských pracujících, kurdské milice YPG či stoupence duchovního Fethullaha Gulena.

Aliance se naposledy rozšiřovala před třemi lety, kdy do ní vstoupila Severní Makedonie. A přesto, že se přijetí Finska neobešlo bez komplikací, bylo nejrychlejším v novodobé historii NATO. Severská země se zařadila do transatlantického obranného bloku přesně v den 74. výročí jeho vzniku. Generální tajemník Stoltenberg před slavnostním ceremoniálem poděkoval finskému prezidentu Niinistöovi za jeho vynikající vedení a za to, že dovedl Finsko k nejúspěšnější Alianci v historii. „Jsem hluboce hrdý na to, že mohu přivítat Finsko jako plnoprávného člena naší Aliance, a těším se, že co nejdříve přivítáme také Švédsko,“ řekl. „Vstup do NATO je dobrý pro Finsko, je dobrý pro bezpečnost severských zemí a je dobrý pro NATO jako celek,“ dodal. Generální tajemník rovněž poznamenal, že vstup Finska ukazuje světu, že prezident Putin nedokázal „zabouchnout dveře NATO“. „Místo toho, aby NATO oslabil, dosáhl opaku; NATO se rozrostlo a naše dveře zůstávají do široka otevřené,“ řekl.

První alianční zasedání, do něhož se zapojil finský zástupce, bylo bezprostředně po přijetí nového člena jednání šéfů diplomacií. Dvoudenní schůzka, na níž Česko reprezentoval ministr Jan Lipavský, bylo věnováno zejména dalším možnostem podpory Ukrajiny. V následujících dnech bylo vydáno i oficiální prohlášení, ve kterém se Finsko vstup do obranné aliance označilo za počátek éry jejich vojenské angažovanosti a zdůraznilo, že členství není namířeno proti nikomu a země vždy bude hledat v prvé řadě mírová řešení. Prezident zároveň dodal, že nezapomíná ani na Švédsko, a bude tedy dál pokračovat v úsilí o jeho připojení.

I v této době, kdy Evropa čelí zásadním bezpečnostním výzvám, zůstává Česká republika zůstává důvěryhodným a spolehlivým spojencem. Sama si po konci studené války a rozpuštění Varšavské smlouvy prošla aliančním programem Partnerství pro mír a mohla tak 12. března 1999 vstoupit do NATO. Od té doby se účastnila hned několika misí a na základě svých vojenských schopností a dostupných zdrojů podporuje zahraniční operace dodnes.

AUTOR: Dominika Hovadová

 

 

 

ZDROJE:
https://www.nato-pa.int/content/finland-sweden-accession
https://www.nato.int/cps/en/natohq/news_213448.htm
https://valtioneuvosto.fi/en/finland-and-nato
https://www.bbc.com/news/world-europe-18023383
https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/bezpecnostni_politika/nato/priority_cr_v_nato.html