Současná situace v Myanmaru je složitá a řešení je v nedohlednu. Následující řádky popisují, jak se do vedení dostaly vojenské síly a jak situace vypadá v současné době. Ačkoliv od převratu uplynulo celých sedm měsíců, je třeba mít na paměti, že se zdejší obyvatelstvo stále bouří a snaží se zvrátit momentální situaci a vrátit se zpět k demokratickým reformám, které byly započaty předchozí, prodemokratickou vládou. Ovšem věci nejsou tak černobílé, jak se na první pohled může zdát. Jaké události vedly k tomuto převratu? Jaká byla reakce mezinárodního prostředí? A jaká je současná situace v Myanmaru?
Zdroj: BBC.com
Zárodky stávající situace lze vidět již v samotné ústavě Myanmaru. Ústava říká, že do poslanecké sněmovny zasedá 224 poslanců. Z tohoto počtu je potom 56 křesel (25 %) rezervovaných pro členy obranných složek, kteří nejsou voleni ve všeobecných a rovných volbách, nýbrž jsou jmenováni vrchním velitelem ozbrojených sil Myanmaru. Z pohledu těchto nevolených reprezentantů byly volby z února tohoto roku pouze jakýmsi referendem o popularitě Aun Schan Su Ťij, a proto byly nelegitimní. V těchto volbách potvrdila své vítězství z předchozích voleb Aun Schan Su Ťij (Ms Suu Kyi), která vedla politickou stranu Národní liga pro demokracii (NLD) a získala 83 %z volených křesel.
Její osoba je viděna mnohými jako symbol demokracie. V 90. letech, po změně názvu země (v roce 1989 byl název „Barma“ nahrazen názvem „Myanmar“), byla hlavní tváří kampaně za demokracii, k čemuž také pomohlo získání Nobelovy ceny za mír v roce 1991. Ovšem tento obraz byl narušen v roce 2017, kdy Myanmar zahájil represe proti Rohingům, muslimskému obyvatelstvu žijícímu na zdejším území. V důsledku těchto represí bylo vysídleno více než 300 tisíc lidí a více než 700 tisíc jich emigrovalo do sousední Bangladéše (ale také do jiných zemí) z obav o svůj život.
Vláda Su Ťij ztrácela v roce 2020 na podpoře obyvatel, především z důvodu špatného řízení situace kolem pandemie koronaviru. Na druhou stranu mnozí občané cítí více sympatií vůči předchozí, civilní, vládě a odmítají vládu stávající.
Armáda po převzetí moci vyhlásila roční stav nouze a slíbila, že po jeho skončení budou vyhlášeny nové, demokratické volby.
Zdroj: GlobalRiskInsights.com
Jak se k situaci staví jiné země? Spojené království, Spojené státy americké, ale také Evropská unie stanovily ekonomické sankce proti Myanmaru. Spojené království zpřísnilo stávající sankce v září, kdy se zaměřilo na klíčové firmy, které podpořily armádu v zásazích proti protestujícím. Vzhledem ke stávající situaci, kdy se hroutí ekonomika a 3,4 milionů lidí žijí na úrovni chudoby, je otázkou, zda cesta ekonomických sankcí je správnou cestou. Je zde šance, že tyto sankce, které vedou k odchodu zahraničních investorů, a tedy i k hlubšímu propadu ekonomiky, budou vést k izolaci Myanmaru. Zároveň systém zdravotnictví je taktéž na hranici kolapsu. Mnoho zdravotníků odmítá kvůli armádě pracovat v sektoru zdravotnictví, mnoho lékařů bylo zatknuto, protože se účastnili protestů.
Generální tajemník OSN António Gutteres taktéž odsoudil vojenský převrat a zdůraznil, že tato akce zásadním způsobem zasáhla do demokratických reforem, které byly zahájeny vládou NLD.
Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), jehož je Myanmar členem, má jednu zásadu – nezasahovat do vnitřních záležitostí jednotlivých členských zemí. Tato zásada je ovšem viděna mezinárodním prostředím jako překážka v pomoci Myanmaru, která je bezpochyby potřeba. Pokud budou věci pokračovat ve stávajícím duchu, hrozí, že se Myanmar dostane do stavu izolace.
Členské země ASEAN se vyjádřily různě. Například Čína, která s Myanmarem sdílí nejdelší pozemní hranici, sdělila, že dění v zemi sleduje a doufá, že se vládě podaří situaci vyřešit v rámci ústavního uspořádání. Zároveň ministerstvo zahraničí Číny sdělilo, že je připravené Myanmaru pomoct. Svou pomoc ovšem blíže nespecifikovala.
Je zřejmé, že je nutné situaci řešit, především kvůli stále sílící pandemii koronaviru v zemi. Momentálně je plně očkováno pouze 3,5 % obyvatel, což je velmi nízké číslo. Mnozí nemají přístup k lékařské péči. Mezinárodním prostředím není vojenská vláda uznávána za legitimní, což také brání vnějšímu světu v poskytnutí pomoci. Jak bude situace řešena je otázkou. Je zde samozřejmě možnost, že stav nouze v příštím roce skončí a dojde ke svobodným volbám, kde budou mít občané možnost svobodně si zvolit svou vládu. Ovšem jsou zde také jiné scénáře. Jedním z nich je možnost svržení stávající vlády zevnitř. Další možností je, že občané budou vyslyšeni a zasáhne jiná, vnější, země. Také může dojít k tomu, že nastane pokus o řešení situace v rámci ASEAN. Ať už nastane jakýkoliv scénář, panuje shoda na tom, že situace musí být řešena.
Zdroje:
https://www.swp-berlin.org/en/publication/aung-san-suu-kyi-at-the-international-court-of-justice
https://www.bbc.com/news/world-asia-55902070
https://www.nytimes.com/article/myanmar-news-protests-coup.html
https://www.fmprc.gov.cn/mfa_eng/xwfw_665399/s2510_665401/t1858537.shtml
https://www.aljazeera.com/news/2021/9/3/britain-announces-new-myanmar
https://www.aljazeera.com/news/2021/9/13/myanmar-dissidents-face-fear-and-uncertainty-in-thailand
https://www.constituteproject.org/constitution/Myanmar_2008.pdf?lang=en
https://www.heritage.org/asia/commentary/aseans-response-myanmar-coup-failing