Makedonie míří do západních struktur, přiblížila se vstupu do NATO

07.02.2019 | Analýzy

Makedonie míří do západních struktur, přiblížila se vstupu do NATO

Včerejší den se zapíše do makedonských učebnic historie zlatým písmem. Byl totiž podepsán přístupový protokol o vstupu Republiky Severní Makedonie do NATO. Signován byl makedonským ministrem zahraničí Nikolou Dimitrovem a velvyslanci států při NATO v Bruselu. Samotné podepsání protokolu sice ještě neznamená vstup země do Severoatlantické aliance, neboť tento protokol musí být nejprve ratifikován všemi dvaceti devíti členskými státy NATO, avšak jedná se o první krůček směrující Makedonii do západních bezpečnostních a obranných struktur. Makedonie se odteď může účastnit jednání NATO se statutem pozorovatele bez hlasovacích práv.

Generální tajemník Severoatlantické aliance komentoval včerejší podpis těmito slovy: „Dnes je historický den. Všichni členové NATO podepsali přístupový protokol s Makedonií. Tento akt přinese více bezpečnosti a prosperity celému regionu. Těším se na den, kdy bude před centrálou NATO vlát 30 vlajek.“

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a makedonský premiér Zoran Zaev

Podpisu protokolu předcházel několik desetiletí trvající spor mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie a Řeckem o název země. Řekové totiž jako Makedonii označují část svého historického území. Odkazují se na kořeny, které sahají až do dob Alexandra Makedonského. Řekům se tak dařilo blokovat vstup Makedonie, jež získala nezávislost na Jugoslávii v roce 1991 jako jedna z mála zemí bez válečného konfliktu, až do roku 1993. A to byl ještě vstup do OSN podmíněn používáním názvu Bývalá jugoslávská republika Makedonie (anglicky FYROM – Former Yugoslav Republic of Macedonia). Česká republika však spolu s některými dalšími zeměmi uznali zemi pod názvem Makedonská republika.

Řecku však nevadil pouze název státu, ale obviňovali Makedonii také z možných územních nároků na historická území Makedonie v Řecku. Bylo to spojováno s článkem makedonské ústavy, který zmiňoval ochranu makedonského obyvatelstva na území jiných států. Třetím bodem sváru byla makedonská vlajka vyobrazující šestnácticípé slunce (tzv. verginské slunce). Tento symbol totiž používal Filip Makedonský, kterého Athény považují za součást své historie. Makedonie v devadesátých letech na základě výtek svého jižního souseda změnila jak ústavu, do které zanesla explicitní prohlášení, že nemá vůči svým sousedům žádné územní nároky, tak také vlajku. Řecko však nadále blokovalo vstup Makedonie do EU i NATO kvůli názvu státu.

Vlajka Makedonie v letech 1992-1995
Současná podoba vlajky Makedonie

V roce 2017 však nastoupila v Makedonii nová vláda v čele se sociálním demokratem Zoranem Zaevem, která navázala velmi dobré vztahy s řeckou vládou Aleksise Tsiprase. Na základě toho bylo dohodnuto, že pokud si Makedonie změní název, Řecko přestane blokovat její vstup do EU i NATO. Vstřícný krok ze strany řecké vlády spočíval v tom, že si Makedonie může ponechat v názvu slovo „Makedonie“. Musí k němu však přidat přívlastek, např. Horní, nebo Severní. V červnu loňského roku pak oznámila řecká a makedonská vláda shodu na názvu Severní Makedonie.

Tento krok se však nesetkal s pozitivní odezvou opozice v obou výše uvedených zemích. V Řecku na protest proti této dohodě vystoupila z vlády pravicová strana Nezávislí Řekové a následně došlo k hlasování o důvěře vládě. Vláda Tsiprase však toto hlasování ustála. V Makedonii čelila dohoda silné kritice ze strany prezidenta Ďorge Ivanova stojícího na straně opozice. I zde si však vláda dohodu uhájila, a tak mohlo dojít letos v lednu po definitivním schválení dohody řeckým a makedonským parlamentem k oficiálnímu přejmenování země na Republiku Severní Makedonie.

Jaký bude mít tento proces důsledky pro evropskou bezpečnost a bezpečnost na Balkáně?

Rozhodnutí Severní Makedonie je třeba vnímat geopoliticky. Jedná se o malou zemi se dvěma miliony obyvatel a armádou čítající zhruba 16 000 vojáků. Bylo tedy třeba, aby se tato země ležící v nestabilním Balkánu, přihlásila k jednomu ze dvou současných bezpečnostních a vojenských bloků – tedy buď k NATO, nebo Rusku, pokud chtěla získat garance své bezpečnosti. Makedonie si vybrala NATO, což samozřejmě Rusko a jeho největší spojenec na Balkáně, pravoslavné Srbsko, nesou nelibě. Na druhou stranu Srbsko má v současné době dost vlastních problémů v podobě protestů proti prezidentu Vučičovi, který chce zemi dovést do EU, což s sebou nese nutnost urovnání vztahů s Kosovem. Rusko nesouhlasí se vstupem Severní Makedonie do NATO, neboť se do jisté míry oprávněně cítí obklíčené státy Severoatlantické aliance. Teď k nim má navíc přibýt další stát.

Členové NATO

Nakolik přispějí dané dohody k evropské, potažmo balkánské bezpečnosti, ukáží až následující měsíce a roky, neboť letos se budou v Makedonii konat prezidentské volby, příští rok pak parlamentní a je velmi nejisté, jaký kurz by prosazovala vláda současné opozice. Navíc se konají volby i v okolních zemích, tj. v Řecku, Bulharsku atd., které též ukáží, nakolik se domácí obyvatelstvo těchto zemí ztotožňuje s dohodou s Makedonií.

Vojtěch Chupík