Poté, co došlo v Myanmaru ke státnímu převratu v roce 2021, se situace opět nově vyvíjí. Ještě na konci minulého roku tamní vláda vojenské diktatury započala soudní procesy svržených demokratických vůdců. K dalším soudním rozhodnutím dochází i letos.
Myanmarská demokratická vůdkyně Aun Schan Su Ťij byla 10. ledna odsouzena vojenským soudem k odnětí svobody na čtyři roky kvůli nelegálnímu dovozu a vlastnictví vysílaček a také kvůli porušování nařízení v souvislosti s pandemií COVID-19. Myanmarská vůdkyně v současné době čelí několika obviněním, za které jí dohromady hrozí více než 100 let vězení. Mezi ně patří několik případů korupce, podněcování k násilí, volební podvody nebo porušení zákona o úředním tajemství z koloniální éry. Su Ťij obvinění odmítá a její podporovatelé tvrdí, že všechna tato obvinění pramení z politické roviny a nezakládají se na pravdě.
Kdo je Aun Schan Su Ťij ?
Politička je hlasem liberální politické strany Národní liga pro demokracii v Myanmaru, která se snaží prosadit vícestranickou demokracii, podporu lidských práv a právního státu. Su Ťij byla roky držena vojenskou juntou v domácím vězení. Také získala řadu mezinárodních ocenění, včetně Nobelovy ceny za mír, Sacharovovy ceny Evropského parlamentu a Medaile svobody prezidenta Spojených států. Byla označena za „vynikající příklad síly bezmocných“.
Život Aun Schan Su Ťij: od bojovnice za demokracii k obhájkyni genocidy menšin
Aun Schan Su Ťij je dcera barmského hrdiny za nezávislost Aun Schana, který byl zavražděn, když jí byly pouhé dva roky. Su Ťij získala vzdělání v Barmě, Indii a Spojeném království. Během studií na Oxfordské univerzitě se seznámila s Michaelem Arisem, tibetským učencem, za kterého se v roce 1972 provdala. Narodili se jim dva synové. Do Barmy se Aun Schan Su Ťij vrátila v roce 1988, aby ošetřovala svou umírající matku, a brzy se zapojila do celonárodního demokratického povstání v zemi. Vojenský režim na povstání reagoval brutální silou a v srpnu 1988 zabil až 5 000 demonstrantů. Po vojenském převratu v září téhož roku byla založena nová prodemokratická strana Národní liga pro demokracii (NLD). Su Ťij byla jmenována generální tajemnicí a pronesla řadu projevů vyzývajících ke svobodě a demokracii, v politických aktivitách pokračovala po celé zemi.
V roce 1990 byla diktatura přinucena vyhlásit všeobecné volby v důsledku rostoucího domácího i mezinárodního tlaku. NLD v čele s političkou začala vést kampaň. I přesto, že Aun Schan Su Ťij bylo zakázáno osobně kandidovat, byla režimem zadržena, a i ostatní demokratičtí aktivisté byli zastrašováni, vyhrála NLD volby a získala většinu křesel v parlamentu. Vojenská junta však výsledky nikdy neuznala a odmítla předat moc. Su Ťij byla poté držena v domácím vězení až do roku 1995, i nadále čelila omezením v cestování. V roce 1999, když umíral její manžel, na ni byl vyvíjen ze strany vlády tlak, aby se připojila ke své rodině v zahraničí, a to za předpokladu, že se do Barmy již nebude moci vrátit. To však Su Ťij odmítla a nadále zůstala ve své rodné zemi.
V roce 2000 byla Aun Schan Su Ťij opět poslána do domácího vězení za to, že se opakovaně pokoušela opustit hlavní město Rangún a uspořádat politická setkání. Z tohoto vězení byla propuštěna v roce 2002 a mohla i volně cestovat po zemi. Politička poté začala pořádat setkání, na která za ní přicházely desetitisíce lidí. Znovu tak ukázala vojenské juntě, že na ni lidé během dlouhého zadržování nezapomněli a její podpora je stále silná.
V roce 2003 se vojenská diktatura pokusila neúspěšně političku zavraždit. Aun Schan Su Ťij se podařilo dostat se do bezpečí, ale více než 70 jejích příznivců bylo zabito. Útok se stal známý jako Depayinský masakr. Diktatura tvrdila, že šlo o vzpouru mezi dvěma politickými stranami, kterou podnítila NLD. Valné shromáždění OSN vyzvalo k vyšetření incidentu, k němuž však nikdy nedošlo. Po tomto útoku byla politička opět zadržena a umístěna do domácího vězení, podmínky jejího zadržování však byly mnohem tvrdší.
V roce 2009 byla odsouzena ke třem rokům odnětí svobody poté, co byla obviněna z porušení podmínek domácího vězení, údajně se jednalo o porušení zákazu návštěvy. Ve zjevné snaze zmírnit mezinárodní rozhořčení nad procesem byl trest snížen na 18 měsíců domácího vězení. V roce 2010 byla propuštěna z domácího vezení, v roce 2012 vyhrála volby a získala většinu křesel v parlamentu. Ten samý rok poprvé po 24 letech opouští Myanmar a vydává se na cestu po Evropě.
V roce 2015 nastává zlomový okamžik, Su Ťij opět vyhrává volby a stává se tak neoficiální hlavou státu. V roce 2017 však čelí rozsáhlé kritice kvůli údajné lhostejnosti její vlády vůči projevu násilí na muslimské menšině Rohingů v Myanmaru. Statisíce rohingských muslimů prchá z Myanmaru po vojensky vedené kampani čistek. Během její vlády stále dochází k věznění novinářů, zavírání kritiků a omlouvání genocidy.
Současné události
NLD v roce 2020 opět vyhrála volby, i přes rohingskou krizi obhájila dostatečný počet křesel v parlamentu a oznámila, že ke spolupráci vyzve strany etnických menšin, což při svém vítězství v roce 2015 neuvedla. V roce 2021 však byla zadržena a sesazena spolu s prezidentem Win Myinem během státního převratu. Poté převzala moc nad Myanmarem vojenská junta. Ta státní převrat zdůvodňovala zmanipulovanými volbami. Dále bylo proti Aun Schan Su Ťij vzneseno i pět nových obvinění z korupce. V prosinci minulého roku byla odsouzena na čtyři roky odnětí svobody, které byly následně zkráceny na dva roky. Šéf junty Min Aun Hlaing uvedl, že si trest může odpykat v domácím vězení. Letos v lednu byly k trestu přidány další 4 roky vězení. Na, dnes již šestasedmdesátiletou, vůdkyni je tak vyvíjen tlak odejít do předčasného, nuceného důchodu.
Reakce na odsouzení Su Ťij
Vláda dosazená armádou od svého nástupu k moci nedovolila žádné vnější straně setkat se s Aun Schan Su Ťij, a to navzdory mezinárodnímu tlaku. Nedovolila ani setkání zvláštního vyslance Sdružení národů jihovýchodní Asie, jehož je Myanmar členem. Toto odmítnutí se setkalo se vzácným pokáráním ze strany ostatních členů, kteří Min Aun Hlaingovi zakázali účast na výročním summitu. Dokonce ani kambodžský premiér Hun Sen, který se pro letošní rok ujal předsednictví regionální skupiny a je zastáncem angažovanosti ve vztahu k vládnoucím generálům, se s ní, jakožto první státní návštěva po vojenském převratu, nemohl setkat.
Prosincové odsouzení vyvolalo odpor veřejnosti, která reagovala proti rozhodnutí mohutnými protesty. Ty byly násilně potlačeny bezpečnostními silami a podle podrobného seznamu sestaveného Asociací pro pomoc politickým vězňům zabily více než 1 400 civilistů. Junta nadále čelí rozsáhlé opozici skýtající pokojná protestní hnutí, ale i ozbrojený odpor. Rozsudek odsoudily také skupiny na ochranu práv, státy OSN i EU.
Autorka: Adéla Vašínová
Zdroje:
