Bosna a Hercegovina je ukázkovým příkladem multikulturního státu – na jednom území žijí Bosňáci, Chorvaté a Srbové. Střety mezi jednotlivými etniky měly ukončit dohody podepsané v Daytonu v Ohiu, ovšem o 26 let později se znovu objevuje hrozba separatismu ze strany bosenských Srbů. Na tyto tendence upozornil Vysoký mezinárodní představitel pro Bosnu a Hercegovinu Christian Schmidt ve své zprávě pro OSN.
Tato postava vzbuzuje mezi členy OSN kontroverzi. Západní země tuto pozici podporují, zatímco Rusko a Čína jsou zásadně proti. Prezident Republiky srbské Milorad Dodik pozici Vysokého představitele odmítá, protože nebyl schválen Radou Bezpečnosti OSN – rezoluce byla vetována Ruskem a Čínou.
Po rozpadu Jugoslávie, mezi lety 1992–1995, proběhl na území Bosny a Hercegoviny nejkrvavější z jugoslávských konfliktů. V r. 1992 se v zemi konalo referendum ohledně nezávislosti Bosny a Hercegoviny. Zatímco Chorvaté a Bosňáci byli pro osamostatnění, Srbové se stavěli proti. Jelikož ale Srbové byli v menšině, výsledek referenda nebylo možné zvrátit. Tento nesoulad přes počáteční potyčky přerostl v občanskou válku – etnický konflikt mezi Bosňáky, většinovými muslimy, pravoslavnými Srby a katolickými Chorvaty.
Konflikt ukončil až podpis Daytonských dohod 11. listopadu 1995. Daytonské dohody v zemi ustanovily konsociační model. Byly vytvořeny dva regiony – bosensko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (51 % území) a Republika srbská (49 % území). Regiony mají poměrně vysokou míru autonomie, avšak instituce jako armáda, nejvyšší soudnictví nebo daňová správa zůstaly společné.
Co se týče obsazení politických orgánů, je nastaveno na poměrné zastoupení všech národnostních skupin. Daytonské dohody také zřídily Úřad vysokého představitele pro kontrolu dodržování dohod. Nicméně daytonský mír nevycházel zevnitř země, ale byl jí „vnucen“ zvenčí, proto v zemi nepřestaly vznikat neshody.
Vysoký mezinárodní představitel pro Bosnu a Hercegovinu Schmidt na jednání OSN upozornil na riziko bezprostředního rozpadu Bosny a Hercegoviny a návratu ke konfliktu. Důvodem k tomuto podezření je aktivita Milorada Dodika, prezidenta Republiky srbské.
Dodik hrozí vystoupením ze společných státních institucí pro Bosnu a Hercegovinu, armádu nevyjímaje. Tato akce by znamenala rozpad národní armády na dvě frakce a země by se blížila obnovení jugoslávského konfliktu. V půlce října tohoto roku Dodik prohlásil, že donutí bosenskou armádu, aby se stáhla z území Republiky Srbské a že pokud se pokusí Západ o zásah, má Republika srbská slib podpory svých spojenců (s největší pravděpodobností Ruska a Srbska).
Lídr bosenských Srbů také oznámil, že koncem listopadu vytvoří nejen vlastní armádu, ale i soudnictví. Bez oficiálního prohlášení by tak prakticky došlo k odtržení Republiky srbské.
Další akcí podporující argument separatismu se stalo vojenské protiteroristické cvičení v oblasti skiareálu Mt. Jahorina, odkud v době Bosenské války mezi lety 1991-1995 armáda ostřelovala Sarajevo. Bosňáci a bosenští Chorvaté považují tento krok za čirou provokaci.
Posledním argumentem je fakt, že Shromáždění bosenských Srbů v minulých dnech přijalo zákon o zřízení vlastní lékové agentury. Tento čin představuje počátek slibovaného oddělování institucí.
Schmidt situaci komentuje ve zprávě OSN ve smyslu, že Dodikovo chování ohrožuje nejen mír a stabilitu regionu, ale také samotné Daytonské dohody, pokud mezinárodní společenství včas nezasáhne. Dodikovy kroky v končeném důsledku znemožní státu plnit ústavní povinnosti.
Secese, tedy vznik nového státu Republika srbská, nebo připojení k Srbsku je podle nepřirozeně nastavených hranic velice nepravděpodobné. Avšak v případě rozpadu bosenské armády by podle Schmidta měla být mezinárodní vojenská přítomnost ještě posílena.
Reálné riziko války by podle bosenské analytičky T. Topićové nastalo až v případě, kdyby Milorad Dodik vyhlásil o oddělení Republiky srbské referendum a ambasády by evakuovaly své zaměstnance.
Na začátku listopadu byla v Bosně a Hercegovině obnovena peacekeepingová mise EUROFOR. V návrhu byl proveden kompromis a obnovení ustanovení EUROFORu neodkazuje na Úřad vysokého představitele, což byl požadavek ruské a čínské strany. Prodloužena byla také přítomnost Severoatlantické aliance v regionu.
Článek vypracovala Bc. Barbora Javůrková
Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a návrat ke konfliktu, varuje vysoký představitel Schmidt [online]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3394408-bosne-a-hercegovine-hrozi-podle-vysokeho-predstavitele-schmidta-novy-konflikt-a-rozpad
Bosnia and Herzegovina: Debate and EUFOR ALTHEA Reauthorisation [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné z: https://www.securitycouncilreport.org/whatsinblue/2021/11/bosnia-and-herzegovina-debate-and-eufor-althea-reauthorisation-2.php
Bosnia is in danger of breaking up, warns top international official [online]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2021/nov/02/bosnia-is-in-danger-of-breaking-up-warns-eus-top-official-in-the-state
Bosnia’s bitter, flawed peace deal, 20 years on [online]. [cit. 2021-11-15]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/global/2015/nov/10/bosnia-bitter-flawed-peace-deal-dayton-agreement-20-years-on
Bosnian Peace Deal ‚At Risk Of Unravelling‘ Unless International Community Acts [online]. Dostupné z: https://www.rferl.org/a/bosnia-unravelling-serbs-separatists/31542689.html
Bosnian Serb police drill seen as separatist ‘provocation’ [online]. Dostupné z: https://apnews.com/article/europe-race-and-ethnicity-racial-injustice-sarajevo-90c9d5a395026947ec7383bc2a49b649
Daytonská smlouva ukončila před 21 lety válku v Bosně a Hercegovině [online]. [cit. 2021-11-11]. Dostupné z: http://www.vhu.cz/daytonska-smlouva-ukoncila-obcanskou-valku-v-bosne-a-hercegovine/
Security Council Extends Mandate of European Union-Led Stabilization Force in Bosnia and Herzegovina for One Year, Adopting Resolution 2604 (2021) [online]. Dostupné z: https://www.un.org/press/en/2021/sc14685.doc.htm
Security Council Extends Mandate of European Union-Led Stabilization Force in Bosnia and Herzegovina for One Year, Adopting Resolution 2604 (2021) [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné z: https://www.un.org/press/en/2021/sc14685.doc.htm
The situation in Bosnia and Herzegovina – Security Council, 8896th Meeting [online]. [cit. 2021-11-16]. Dostupné z: https://media.un.org/en/asset/k1u/k1uf20ims0
Válka v Bosně nebude, uklidňuje politolog. ‚Nemáme na to peníze. Politici z permanentní krize těží.‘ [online]. [cit. 2021-11-13]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/valka-v-bosne-politici-tezi-z-krize-zmena-zakonu-politolog_2111150010_voj
