fbpx

Švédsko a Finsko: připojí se k členům NATO?

09.05.2022 | Aktuality Analýzy

Švédsko a Finsko: připojí se k členům NATO?

Ruská invaze na Ukrajině přiměla státy zamyslet se nad svou bezpečností, přijímají se opatření zvyšující obranu a nezávislost na Ruské federaci. Do popředí se také dostala otázka členství v NATO. Od začátku invaze začaly o vstupu do Severoatlantické aliance přemýšlet i Finsko a Švédsko, které upustily od desetiletí zastávaného názoru, že mír se nejlépe udržuje nestranností. V této době je mezinárodní společenství přesvědčeno, že tyto Skandinávské státy požádají o vstup do NATO a stanou se součástí společné obrany.

Finsko sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici. Nezávislost na Rusku získalo v roce 1917. Poté během druhé světové války proti němu vedlo dvě války, jejichž výsledkem byla ztráta území ve prospěch Moskvy. Po válce, v roce 1948, podepsalo Finsko s Ruskem dohodu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, která upevnila hospodářský a politický vliv Ruska v zemi a izolovala Finsko od západní Evropy také vojensky. Finsko tedy do této doby spoléhalo na vlastní vojenskou sílu a přátelské vztahy s Moskvou. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu však své dosavadní postupy obranné strategie vůči Rusku diskutuje.

Stejně se tomu děje i v sousedním Švédsku. To nevedlo žádnou válku za posledních 200 let. Zahraniční politika po druhé světové válce se vyznačovala především podporou demokracie na mezinárodní úrovni, mnohostranným dialogem a jaderným odzbrojováním. Navíc po konci studené války omezilo svou armádu, v domnění, že v případě invaze mohou ruské jednotky pozdržet a vyčkat na pomoc spojenců.

Finsko i Švédsko od své zásady neutrality upustily již v roce 1995, kdy se staly členy Evropské unie, a z původní formální neutrality přešly k vojenské neangažovanosti. Oba státy se ale v posledních letech alianci přibližují. Vyměňují si zpravodajské informace a účastní se aliančních cvičení. Navíc stále agresivnější Rusko probouzí snahy o užší spolupráci.

Zdroj: forum24.cz

V nejbližší době se rozhodne

Ve Finsku jsou průzkumy veřejného mínění jednoznačné, podle nich 68 % Finů souhlasí se členstvím v NATO, pouze 12 % se vyjadřuje proti. Také většina politických stran podporuje vstup. Zdá se tak, že má Finsko k podání žádosti o členství blízko. Finská premiérka Sanna Marin dále uvedla, že se Finsko chystá přehodnotit jeho bezpečnostní strategii, a přestože nechtěla vymezit přesný časový plán řekla, že se o vstupu do NATO Finsko rozhodne v rámci týdnů. Tamní parlament začal o možnosti členství v NATO jednat 21. dubna, kdy jeho hlavní parlamentní skupiny vyjádřily podporu určité formě vojenské aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Nadcházející dny budou v rozhodnutí klíčové. 12. května se Finsko chystá rozhodnout o podání žádosti, kterou by nejprve měl oznámit finský prezident Sauli Niinisto. Očekává se, že o tom, jestli se Finsko bude chtít připojit k alianci, bude rozhodnuto před dvoudenním summitem NATO v Madridu, který začíná 29. června.

Podle průzkumů veřejného mínění podporuje ve Švédsku vstup do NATO těsná většina populace. Švédští sociální demokraté – největší strana, která byla u moci po většinu minulého století – jsou považováni za největší překážku v podání žádosti. Své námitky však v poslední době přehodnocují. Tato strana by měla ve dnech 9. – 12. května vést interní debatu o tom, zda upustit od dlouhodobého odporu vůči členství v NATO, rozhodnout by se měla nejpozději do 24. května. Švédská vláda rovněž přezkoumává širokou bezpečnostní politiku a do 13. května by měla předložit zprávu o přezkumu. Premiérka Magdalena Andersson uvedla, že chce počkat na výsledek revize, než učiní nějaké rozhodnutí.

V září se ve Švédsku také konají parlamentní volby, jejichž ústředním tématem je členství v NATO. Jasný mandát od voličů by vládě usnadnil podání žádosti. Pokud by se však Finsko rozhodlo podat přihlášku dříve, byl by na Švédsko vyvíjen tlak, aby jej následovalo.

Zdroj: commons.wikimedia.org

Moskva hrozí zbrojením

Rusko opakovaně varuje před „vážnými důsledky“, pokud by se Finsko a Švédsko staly členy NATO. Jelikož by se pozemní hranice aliance s Ruskou federací více než zdvojnásobila, chtěla by Ruská federace, podle Dmitrije Medveděva, posílit uskupení pozemních sil, protivzdušné obrany a rozmístit námořní síly ve Finském zálivu.  Pravděpodobně by chtěla také přesunout své jaderné zbraně k Baltskému moři, aby „byla obnovena rovnováha“. Napětí mezi zeměmi by tak získalo na síle.

Jaký je postup?

Prvním krokem k členství je vyhlášení svého záměru o přistoupení k Washingtonské smlouvě. Poté by NATO mohlo obě země vyzvat k přístupovým jednáním a případně rozšířit akční plán členství. Na závěr těchto jednání musí žadatelé potvrdit svou ochotu a schopnost přistoupit k členství v NATO. Dále musí členové aliance podepsat a ratifikovat protokol o přistoupení v souladu se svými národními postupy.

Po dokončení tohoto kroku spojenci předloží své ratifikační listiny Spojeným státům, které jsou oficiálním depozitářem. Nakonec generální tajemník NATO vyzve uchazeče o členství ve Washingtonské smlouvě a pozvaní přijmou dohodu o přistoupení v souladu se svými národními postupy. Uložením závěrečných listin o přistoupení se země stanou oficiálními členy Severoatlantické aliance.

Autorka: Adéla Vašínová


Zdroje:

https://www.reuters.com/world/europe/finland-sweden-weigh-up-pros-cons-nato-membership-2022-04-13/

https://www.reuters.com/world/europe/why-putin-faces-more-nato-arctic-after-ukraine-invasion-2022-04-04/

https://www.theguardian.com/world/2022/apr/25/sweden-and-finland-agree-to-submit-nato-applications

https://www.armscontrol.org/act/2022-05/news/finland-sweden-talks-join-nato

https://foreignpolicy.com/2022/04/29/sweden-finland-nato-ukraine-russia/

https://edition.cnn.com/2022/05/03/europe/finland-sweden-path-nato-membership-intl/index.html