Volby na Blízkém východě

12.04.2021 | Aktuality Analýzy

Rok 2021 je z pohledu voleb zajímavý nejenom na domácí scéně. V článku se zaměříme na volby, které se již udály a které se teprve budou konat v oblasti Blízkého východu. Volby v těchto zemích jsou bedlivě sledovány po celém světě, protože jejich vliv na vývoj v rozbouřeném regionu je značný. Právě volby nám mohou pomoci porozumět, proč se například administrativa J. Bidena snaží ve spěchu vyjednat vstup do Íránské jaderné dohody, nebo proč má Rusko zájem na konání voleb v Sýrii podle stávající ústavy.

V následujícím výčtu naleznete přehled voleb v Izraeli, Palestině, Sýrii, Iráku a Iránu. Představíme si hlavní motivy, které dané volby provází a hlavní kandidáty. Článek by měl pomoci k rychlé orientaci a jako úvod do problematiky.

Parlamentní volby v Izraeli

Boj o křesla v izraelském Knessetu proběhl 23. března. Jednalo se o čtvrté volby v posledních dvou letech. Nestabilní politická situace, kterou Izrael zažívá, je výsledkem dlouhodobého rozdělení voličských hlasů bez možnosti vytvořit stabilní vládu. Tyto volby jsou následkem rozpadu nesourodé koalice, kterou nejviditelněji reprezentovali Benjamin Netanjahu jako předseda nejsilnější strany Likud a Benny Ganz z tzv. modro-bílé koalice.

Výsledky posledních voleb naneštěstí nepřinesly zásadní změnu. Vítězem voleb na počet mandátů se opět stala strana Likud, kterou i přes obvinění z korupce a probíhající soud dále vede Benjamin Netanjahu. Prezident Rivlin se k výsledku voleb vyjádřil ve svém projevu, v němž podpořil vytvoření nestandardní koalice, která by měla možnost vládnout. Tím podpořil vyjednávání stran nezahrnující Likud. To vyvolalo nelibou odpověď právě z vítězné strany. Prezident Rivlin je povinnen dále konzultovat výsledek s jednotlivými zástupci 13 stran, které ve 23. Knessetu zasednou.

Letošní volby měly účast 67,4 %, což je nejnižší účast za posledních deset let. Pozitivním zjištěním voleb je nárůst voliček v celkovém počtu hlasů. K získání většiny v Knessetu je potřeba 61 křesel. Pravicový blok B. Netanjahua s podporou ortodoxních stran má momentálně sílu 52 křesel. Naopak koalice sestavená z mixu levicových, centristických i pravicových uskupení a arabské opozice má prozatím 57 křesel. Vytvoření koalice je momentálně podmíněno porušením předvolebních slibů některých stran o povolební nespolupráci s dalšími politickými subjekty. Konaní dalších, v pořadí už pátých voleb, se tak jeví jako reálná možnost.

Volby v Palestině

Obyvatelé Palestiny dostanou po dlouhých 15 letech možnost znovu vybrat své zástupce. Naposledy se konaly volby v roce 2006 a vedly ke krátké občanské válce. Od té doby je ustanovena nouzová vláda. V minulosti byly volby již několikrát plánovány a nakonec zrušeny.

Momentálně jsou parlamentní volby plánovány na 22. května a prezidentské volby na 31. července. Volby by měly pomoci legitimizovat zástupce Palestiny k jednání s novou administrativou amerického prezidenta J. Bidena. Právě předcházející administrativa v Bílém domě jednání s palestinskými zástupci zcela vylučovala a navrhovaný mírový plán pro Blízký východ jasně stranil izraelské straně.

Situace v Palestině připodobňována ke stavu před volbami v roce 2006. Hnutí Hamas se zdá sjednoceno pod vedením Saleha al Aruriho a Yahya al-Sinwara, kteří tvoří fungující tandem pro nadcházející volby. Naopak hnutí Fatah se zdá mnohem méně kompaktní. Právě po porážce v roce 2006 lídr hnutí Fatah Mahmoud Abbas konsolidoval moc uvnitř strany vyloučením některých vlivných členů, kteří tvořili opozici uvnitř strany. Podobné kroky jsou očekávány i v nadcházejícím období. Takové jednání ale zviditelňují některé vyloučené členy jako například Marwana Barghoutiho. Zajímavým vyzyvatelem Mahmouda Abbase je Nasser al-Qudwa, synovec Jasirra Arafata a známý člen hnutí Fatah již od 70. let, který má dostatečnou legitimitu a zkušenosti. Odpovědí na jeho kandidaturu bylo vyloučení z Fatahu a snaha zdiskreditovat jeho nejbližší spolupracovníky. Fatah navíc musí přemýšlet nad neodvratnou změnou ve vedení, současnému lídru Abbasovi je již 85 let.

Volby v Palestině budou komplikované nejenom z pohledu politického souboje, výzvou je i to, že volby se budou konat podle různých volebních zákonů, což znesnadňuje výsledné vládnutí jedné strany. Hamas i přes svou stranickou disciplinovanost ztrácí potenciální voliče korupcí zatíženým vládnutím v Gaze nebo neschopností nastartovat růst v socioekonomických ukazatelích. Hrozí i odložení voleb, které by ale pro Palestinu znamenalo další ztrátu v očích zahraničních partnerů.

Prezidentské volby v Sýrii

Prozatím nepotvrzeným termínem prezidentských voleb v Sýrii je 16. květen. Sýrie vstoupila do třetí dekády pod vedením prezidenta Bashara Asada, který se bude ucházet již o 4. mandát. Poslední volby hlavy státu se konaly v roce 2014, kdy současný prezident získal necelých 89 % odevzdaných hlasů. Právě systém, který zavedla ústava z roku 2012 a který ustanovuje pravidla pro kandidaturu, je kritizován Západními státy. Mezi podmínky pro kandidaturu patří nutnost pobývat nepřetržitě 10 let na území Sýrie a kandidatura musí být podpořena alespoň 35 poslanci parlamentu.

Sýrie se zmítá od roku 2011 v občanské válce a legitimita současného režimu je rozporována v důsledku jeho válečných aktivit. Ruská federace a Íránská islámská republika již podpořily konání voleb, Rusko vyjádřilo zájem o ukončení mezinárodní izolace Damašku. Západní země naopak nesouhlasí s konáním voleb podle ústavy z roku 2012. Zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii, Geira Pedersen, vyjádřil své znepokojení nad pomalým postupem komise pro tvorbu nové ústavy. Práce této komise byla založena na vytvoření rovnoměrné reprezentace občanů Sýrie, režim se podle velvyslance při OSN snaží o zdržení jakéhokoliv progresu až do konání prezidentských voleb. Právě tyto volby by mohly posloužit režimu jako nástroj legitimizace vlády, aniž by zohlednily požadavky obyvatel státu. Evropské země požadují, aby se volby řídily rezolucí Bezpečnostní rady OSN číslo 2254. Tato rezoluce se zabývá možností účastnit se voleb pro uprchlíky vysídlené uvnitř i mimo Sýrii, dále by měl stát zajistit volební prostory v neutrálním a bezpečném prostoru a možnost dohledu pracovníků OSN. Podobně se vyjádřili zástupci USA, kteří nepodpoří výsledky voleb, pokud nebudou pod dohledem mezinárodního pozorovatelského týmu.

Obrana proti opakovanému volení – namočení prstu do modré barvy (REUTERS/Ali Jarekji)

Parlamentní volby v Iráku

V Iráku se budou konat předčasné volby. Ty jsou následkem vlny protestů, která začala v říjnu 2019 a donutila rezignovat předchozího premiéra Iráku Adila Abdul-Mahdiho. Vyhlášení předčasných voleb novým premiérem Mustafa al-Kadhimim na jaře minulého roku mělo za cíl ukončit protesty a připravit stát na nadcházející volební klání. Původní datum voleb bylo 6. května, ale z důvodu nepřipravenosti systému byly volby přesunuty na 10. října tohoto roku. Mezi hlavní důvody pro přesunutí uvedla irácká Nezávislá vysoká volební komise (Iraq’s Independent High Electoral Commission – IHEC)) potřebu zaregistrovat všechny volební koalice, kterých je momentálně přihlášeno 30 a sdružují na 250 volebních stran. Dalším důvodem je snaha o registraci voličů a využití biometrických volebních průkazů, kterými chce Irák nahradit předchozí elektronické volební průkazy.

Irák v rámci monitoringu voleb pozval na 52 delegací z celého světa, aby zvýšil legitimitu voleb. Evropská Unie i Organizace spojených národů již nabídly pomoc s organizací voleb. Tento krok je vnímám jako odpověď na volby roku 2018, jejichž legitimita byla zpochybňována. Odložení voleb vyvolalo protesty napříč iráckou společností, krok je vnímám jako snaha o získání času pro premiéra Kadhimiho, který nemá mít podle průzkumů dostatečnou podporu. Irák se potýká s množstvím potíží, obyvatelstvo tíží ekonomické problémy, státní finance jsou vyčerpané, země je sužována pandemií Covid-19 a bezpečnostní situace v zemi se nelepší.

Íránské parlamentní volby 2020 (AP Photo/Ebrahim Noroozi)

Prezidentské volby v Íránu

Možná nejdůležitější volební klání nás čeká v Íránské islámské republice, kde se budou konat prezidentské volby v polovině června. Po dvou funkčních obdobích končí v roli prezidenta Hasan Rúhání, který zastával úřad od roku 2013.

Prezidentský úřad není nejsilnějším postem ve státě, ten zaujímá Nejvyšší lídr Sajjid Alí Chameneí a dvanáctičlenná Rada dohlížitelů. Právě prezidentování Hasana Rúháního ukázalo, že i přes podřadné postavení prezidentského úřadu je v této funkci možné zásadně určovat směřování Íránu. Na začátku svého mandátu se prezidentu Rúhanímu podařilo navázat kontakty s administrativou B. Obamy a dalšími světovými státníky, čímž potvrdil svou proklamovanou strategii otevírání se světu. Ta vyústila během roku 2015 v podepsání takzvané Iránské jaderné dohody (JCPOA, té předcházela dohoda z roku 2013 JPOA). Po změně v Bílém domě ale nastal obrat, kdy administrativa D. Trumpa jednostranně vypověděla smlouvu a obnovila tvrdé ekonomické sankce vůči Iránu. I zde je možné sledovat rukopis Hasana Rúháního, pod jehož vedením byly v Íránu nastartovány ekonomické reformy, které měly za úkol maximálně minimalizovat dopad sankcí. Momentálně znovu probíhají rozhovory ohledně amerického návratu k jaderné smlouvě. Je ale otázkou, zda bude cokoliv vyjednáno před samotnými íránskými volbami. Ty budou mít velký vliv na další směřování Iránu.

Íránská vnitropolitická scéna je rozdělena na množství frakcí, které mají zájem na nadcházejících prezidentských volbách. I přes tuto roztříštěnost platí základní dělení na zastánce tvrdé linie a reformisty. Tato dělící linie odkazuje na smýšlení jednotlivých frakcí. Reformisté se odkazují na éru prezidentství prezidenta Mohammeda Chátamí (1997–2003) a za reformistu je považován i dosluhující prezident Rúhání. Naopak zastánci tvrdé linie jsou momentálně koncentrováni okolo kandidátů spojených s Islámskými revolučními gardami (IRGC – Islamic Revolutionary Guards Corps). Výsledek voleb napoví, zda bude Írán pokračovat v částečném uvolňování režimu, nebo se naopak přikloní k jeho represivní podobě. V obou táborech probíhá oznamování kandidatur a hledání ideálního kandidáta. Nutno dodat, že momentálně nahrává tížívá ekonomická situace spíše táboru tvrdé linie.

autor: Bc. Pavel Kubíček

Zdroje:

http://unscr.com/en/resolutions/2254

https://www.aljazeera.com/news/2021/1/30/iraqi-anger-grows-after-election-postponement

https://reliefweb.int/report/iraq/iraq-s-electoral-preparations-and-processes-report-no-5

https://www.arabnews.com/node/1713311/middle-east

https://www.reuters.com/article/us-iraq-politics-election-idUSKBN29O1FK

http://unscr.com/en/resolutions/doc/2254

https://www.jpost.com/breaking-news/rivlin-calls-for-irregular-alliances-663678

https://www.jpost.com/diaspora/leader-of-extremist-haredi-orthodox-sect-lev-tahor-arrested-in-guatemala-663663

https://www.jpost.com/israel-elections/israel-elections-how-parties-can-form-a-government-to-avoid-5th-election-663887

https://www.iranfocus.com/en/protests/46603-iran-on-the-cusp-of-fundamental-changes/