Výsledky zemských voleb v Bavorsku: CSU většinu neobhájila, země je na cestě ke druhé koalici od roku 1962

27.10.2018 | Nezařazené

Výsledky zemských voleb v Bavorsku: CSU většinu neobhájila, země je na cestě ke druhé koalici od roku 1962

V neděli 14. října se ve spolkové zemi Bavorsko uskutečnily volby do 18. Bavorského zemského sněmu, které výrazně proměnily dosavadní rozložení politických sil. Křesťansko Sociální Unie (CSU) nedokázala obhájit svoji dominantní pozici, naopak přišla o nadpoloviční většinu a bude muset vytvořit koalici minimálně s jedním subjektem. Koalice se od konce 60. letech minulého století objevují v Bavorsku jen velmi zřídka. Od roku 1962 Bavorsko zažilo koalici po dlouhé době až v první vládě Horsta Seehofera (2008-2013), která fungovala mezi CSU a FDP (Svobodně demokratická strana).

Svobodný stát Bavorsko je rozlohou největší a s populací čítající téměř 12,5 milionů zároveň druhou nejlidnatější spolkovou zemí Německa. Svou rozlohou a počtem obyvatel je srovnatelné s Českou republikou. Bavorsko má silnou ekonomiku, vysoký životní standart a jako jedna z nejbohatších spolkových zemí má i významný vliv v politice. A to zejména proto, že na tamější politické scéně nefiguruje Křesťansko Demokratická Unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Namísto CDU v Bavorsku působí její sesterská strana CSU.

Volby na zemské úrovni již dlouho představují pomyslné hodnocení celoněmecké vlády a to se výrazně projevilo i v těchto volbách. Volby do spolkového sněmu v září 2017 významně zamíchaly rovnováhou sil a Německo po dobu dlouhých 5 měsíců hledalo možnosti možné koaliční vlády. I přes četné nesouhlasy nejenom z SPD (sociální demokraté), ale právě i CSU se znovu ustanovila vláda na půdorysu velké koalice, tj. CDU/CSU a SPD. K celkovému obrazu CSU nenapomohly ani spory mezi Horstem Seehoferem a Angelou Merkelovou ohledně řešení migrační krize či sjednocování rodin uprchlíků.

Volební účast v sousedním Bavorsku dosáhla 72,4 %, tedy téměř 9,5 milionu lidí, a oproti volbám z roku 2013 byla o 8,8 % vyšší a vůbec nejvyšší od roku 1982. Pro strany velké koalice se jednalo o jednoznačnou porážku. Naopak Zelení (Spojenectví 90/Zelení) se radují z historického úspěchu. V zemském sněmu, který sídlí v Mnichově, zasedne po sečtení všech hlasů celkem šest stran, mezi třemi zmíněnými pak ještě Svobodní Voliči (FW), Svobodní Demokraté (FDP) a populistická Alternativa pro Německo (AfD). O přízeň voličů se 14. října ucházelo celkem 18 stran a uskupení.

Volební výsledky do 18. Zemského sněmu
strana Křeťansko-sociální unie (CSU) Zelení (Grüne) Svobodní voliči (FW) Alternativa pro Německo (AfD) Sociální demokracie (SPD) Svobodní demokraté (FDP) Levice (Linke) Ostatní
volební zisk 2018 37,2 17,5 11,6 10,2 9,7 5,1 3,2 5,4
volební zisk 2013 (-10,4) (+8,9) (+2,6) (+10,2) (-10,9) (+1,8) (+1,1) (-3,3)
počet mandátů 2018 85 38 27 22 22 11 0 0
počet mandátů 2013 101 17 19 0 42 0 0 0

Süddeutsche Zeitung 16. 10. 2018

Zvláštnost bavorského volebního systému

Podíváme-li se pozorněji na tabulku výše a porovnáme-li počet mandátů, zjistíme, že jejich počet není rovný. To je zapříčiněno zvláštností voleb do Bavorského zemského sněmu. Sedm bavorských vládních obvodů se dělí na 96 menších. Každý oprávněný volič disponuje dvěma hlasy, přičemž prvním hlasem se volí kandidát z kandidátky strany přímo a při druhé volbě vybírá kandidáta ze seznamu volebního obvodu. Počet mandátů se mění a odvíjí od vývoje populace v jednotlivých obvodech. Od roku 2003 je nejnižší počet stanoven na 180. Po nedělních volbách se zemský sněm rozrost na 205 křesel. 91 křesel bylo rozděleno na základě přímého mandátu, zbylých 114 přes hlasovací lístky. CSU získala 85 přímých mandátů, zbylých šest pak Zelení. Z devíti mnichovských obvodů mají Zelení pět a CSU čtyři. Zelení uspěli pak ještě ve Würzburgu. Volební klausule pro vstup do zemského sněmu je stanovena na 5 %.

Budova zemského sněmu v Mnichově

Jaké dopady bude mít 10% ztráta na CSU?

CSU dlouhodobě utvářela jednobarevné vlády, ale je zcela zřejmé, že se jí to nyní nepodaří. Volební výsledek 37,2 % je pro CSU její druhý nejhorší vůbec. V přepočtu to znamená, že hlas ji odevzdalo více než 5 milionu voličů což zdaleka nestačilo na naplnění volebního cíle „40 procent plus x“. Přesto je strana i nadále stabilní, nejvíce hlasů ztratila pak ve velkých městech ve prospěch Zelených a populistické AfD. Další významný faktor, který byl při volbách klíčový, je měnící se struktura obyvatelstva. Základnu CSU tvoří především starší voliči. CSU stále vystupuje jako velmi konzervativní strana a není divu, že mladší generace se přiklání spíše k liberálnějším Zeleným.

V CSU se s největší pravděpodobností budou vyvozovat personální důsledky. Kritické hlasy na její neúspěch přicházely ze všech míst počínaje zemskými premiéry v ostatních spolkových zemí sesterské CDU. Největší vina je přisuzována dlouholetému premiérovi Bavorska a současnému ministru vnitra Horstu Seehoferovi, nepopulárnímu premiérovi Markusi Söderovi a skončit by měl i Alexander Dobrindt. O případných změnách by měl rozhodnout až prosincový stranický sjezd, který by měl zvolit nové vedení.

Trojice Horst Seehofer, Markus Söder a Alexander Dobrindt

Jednání o koalici již probíhají

Vítězná CSU má na výběr mezi třemi potencionálními scénáři: koalice CSU-FW-FDP; CSU-Zelení; CSU-FW. Mimo jednání je spolupráce s AfD, kterou CSU vyloučila již před volbami. Koalice s levicovou SPD se rovněž zdá být málo reálná. Nejpravděpodobněji se jeví koalice se Svobodnými voliči už i z toho důvody, že tyto strany si mají názorově v mnoha otázkách nejblíž. Vyjednávání začala ve středu 17. října. Šéf FW Hubert Aiwanger požaduje „tři silová nebo pět menších ministerstev“. Podaří-li se koalici vytvořit, měla by mít pohodlnou většinu 112 hlasů. Do konce příštího týdne by Aiwanger chtěl rovněž schvalovat podobu koaliční smlouvy. Obě strany spolu spolupracují ve stovkách obecních a krajských radách, nyní by to rádi viděli i na zemské úrovni.

Strana Svobodní voliči (Freie Wähler – FW) je regionální stranou a od tradičních velkých stran se liší tím, že disponuje mnohem užším vztahem k voličům. V tomto by se CSU mohla přiučit a získat tak některé ztracené voliče zpátky. Bavorsko bylo v celoněmeckém měřítku jednobarevnými vládami unikátem a nyní se zdá, že je tato doba pomalu ale jistě na ústupu.

Na jednoznačného vítěze voleb – Zelené připadá druhé místo, co se jejich zastoupení v zemském sněmu týče. Svůj úspěch pravděpodobně ke složení koalice nevyužijí a skončí tak v opozici. Koalice s CSU by byla poměrně složitá a minimálně by se tříštila v pohledu na imigrační krizi. SPD se dočkala nejhorší a zároveň historické porážky v zemi což je silný signál proto, aby odešla do opozice a tam se zregenerovala. Po tomto debaklu bude až pátou nejsilnější zastoupenou stranou. Pětiprocentní klausuli nutnou pro vstup do zemského sněmu překonala i FDP, která se tak opět vrací na politickou scénu. Úplným nováčkem bude populistická Alternativa pro Německo, která bude působit jako čtvrtá nejsilnější strana. Dvoumístný výsledek je pro tuto stranu úspěch, vezmeme-li v úvahu, že CSU a FW se k imigraci staví rovněž odmítavě.

Již tuto neděli se uskuteční klíčové volby v Hesensku a jejich výsledek bude pro křesťanský blok velmi důležitý, neboť v případě debaklu může být pozice kancléřky Merkelové ve vedení strany vážně ohrožena. Přesto má za sebou silnou podporu, ale mohlo by to v nejmenším případě vyvolat diskuzi o změně ve vedení strany.

Hlavní strany kandidující do zemského sněmu