Začátek konce jedné éry, éry kancléřky Angely Merkelové

12.11.2018 | Nezařazené

Začátek konce jedné éry, éry kancléřky Angely Merkelové

V pondělí 29. 10. 2018 se uskutečnila standartní povolební tisková konference Křesťanských demokratů v její centrále v Berlíně, kde se k volebním výsledkům z Hesenska vyjádřili Angela Merkelová spolu se zemským premiérem Hesenska Volkerem Bouffierem. Atmosféra se podobala té před měsícem – zklamání. Ničím by se v zásadě nelišila, kdyby na ní Merkelová neoznámila svůj postupný konec v politice.

Volker Bouffier a Angela Merkelová na tiskové konferenci k výsledkům zemských voleb v Hesensku

CDU a SPD výrazně oslabily, rozpad velké koalice v současnosti nehrozí

Po dvou týdnech, kdy se proměnila politická situace v  Bavorsku, se volby přesunuly i do středoněmeckého Hesenska, tedy země čítající šest milionu obyvatel. Volbám se přisuzoval velký význam. Průzkumy přisuzovaly stranám celoněmecké velké koalice CDU a SPD propad, který se i dostavil. I přes veškerou snahu lídrů se stranám nepodařilo co nejvíce zviditelnit. Tak na příklad CDU přišla s mobilizujícím plakátem, naopak lídr SPD raději nezval na předvolební akce předsedkyni Andreu Nahles, aby strana nedopadla ještě hůře. Výsledkem je, že CDU spadla z 38,3 na rovných 27 %, přesto zůstává nejsilnější zastoupenou stranou v tamním zemském sněmu. Neslevilo se ani ve štábu Sociálních demokratů, kteří se dostali pod 20 % a dělí se společně se Zelenými o pozici druhé nejsilnější strany. Rovněž posílily strany jako FDP a Levice. Po těchto volbách se podařilo protiimigrační AfD proniknout i do hesenského sněmu což znamená, že je tak zastoupena ve všech 16 zemských sněmech v Německu. Volební účast dosáhla 67,3 % a celkem bylo zvoleno 137 poslanců.

Volební výsledky do 20. Hesenského zemského sněmu z 28. října 2018
strana CDU Zelení SPD AfD FDP Levice Ostatní
volební zisk 2018 27 19,8 19,8 13,1 7,5 6,3 6,5
volební zisk 2013 (-11,3) (+8,7) (-10,9) (+9,0) (+2,5) (+1,1) (+0,9)
počet mandátů 2018 40 29 29 19 11 9 0
počet mandátů 2013 47 14 37 0 6 6 0

Zdroj: Süddeutsche Zeitung, 30. 10. 2018

Vedle zhodnocení volebního výsledku, který je pro stranu „hořký“ a nejhorší za půl století se přešlo na vnitrostranické záležitosti. Dle kancléřky by CDU dosáhla daleko lepšího výsledku, kdyby na stranu nedopadaly negativy ze spolkové vlády, konkrétně zmínila zdlouhavá vyjednávání o koalici. Velkou roli sehrává i fakt únavy voličů z velké koalice, která vládne od roku 2013 a v očích mnoha Němců nepřináší nic nového. Především strany se od sebe moc neodlišují. Premiér Bouffier se vyjádřil, že se opět pokusí získat ztracené voliče, kteří utekli na obě strany – doleva k Zeleným a napravo k AfD. Potvrdil i povolební vyjednávání se Zelenými a FDP o sestavení nové koalice. Ta doposud fungovala na spolupráci CDU-Zelení a pokračovat by mohla i nadále.

Propadu nepomohl ani mobilizující plakát CDU. „Teď jde o Hesensko: Bouffier“ stojí na něm. Ministerský předseda Hesenska Volker Bouffier a generální tajemnice CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová při jeho odhalení v Berlíně.

Klíčové rozhodnutí

Kancléřka sdělila, že se na prosincovém sjezdu strany v Hamburku nebude ucházet o post předsedkyně Křesťanských demokratů. Ustupuje tak od dlouho zastávané vize, že posty předsedkyně strany a kancléřky patří dohromady, aby nedocházelo k dělení moci. Kancléřkou chce zůstat maximálně do konce volebního období a do spolkových voleb v roce 2021 nebude kandidovat za CDU na kancléřku ani řadovou poslankyni, a rovněž se nechce ucházet o jiné politické místo v Německu, Evropské unii či OSN. Merkelová rovněž prohlásila, že nese plnou odpovědnost za vše vydařené, ale i nevydařené.

Angela Merkelová stojí v čele strany nepřetržitě 18 let a funkci kancléřky zastává od 30. května 2005. Je celkem logické, že se začalo mluvit o otázce nástupnictví. Strana by tak podle ní měla mít dostatek času se zreformovat a připravit se na budoucnost. Podle ní by nový předseda neměl být pouhou osobností, ale měl by s sebou přinést konkrétní program. V souvislosti se střídáním ve vedení Křesťanských demokratů se spekuluje i o postu Horsta Seehofera v sesterské CSU, přičemž ale takové rozhodnutí závisí na CSU. Angela Merkelová odmítla spekulace o vystoupení SPD z velké koalice, ba naopak si přeje její další pokračování.

O kom se mluví

Zleva Friedrich Merz, Annegret Kramp-Karrenbauer a Jens Spahn

Horkými kandidáty na předsedu strany jsou hned tři osobnosti německé politiky. Současná generální tajemnice CDU Annegret Kramp-Karrenbauerová, která je bývalou zemskou premiérkou Sárska a má velmi blízko k Angele Merkelové jak osobně tak názorově. Právě ona by v případě zvolení zabránila případnému dvojvládí v roli předsedkyně nejsilnější strany, z níž všešla kancléřka. Je jisté, že by pokračovala v koncepci strany podle Angely Merkelové, tzn. strany středu. Není sporu o tom, že právě Karrenbauerová je favoritkou Merkelové. Ve straně ovšem sílí i tendence po reformě a tohle názorové křídlo reprezentuje největší kritik současného kurzu konzervativec Friedrich Merz. Bývalý předseda frakce CDU v Bundestagu by chtěl stranu opět posunout více doprava, čímž by CDU mohla zpátky získat některé voliče, kteří přešli k AfD. Ale spolupráce s Merkelovou by byla obtížná, navíc posun více doprava by zcela určitě ukončil kancléřství Angely Merkelové a trvání velké koalice. Třetím kandidátem je současný ministr zdravotnictví Jens Spahn, který by byl pro Merkelovou přijatelný.

Mluví se o tom, že rozhodnutí kancléřky přišlo takticky včas. Svědčí to o tom, že si chce svého nástupce vybrat sama. Zaprvé se kancléřka pokusila vyhnout tomu, aby ji její strana sama odstavila, jako tomu bylo v případě jejího předchůdce Helmuta Kohla. Dalším důvodem je, že se v příštím roce uskuteční sjez SPD, na kterém se bude s velkou pravděpodobností rozhodovat o setrvání v koalici. Kancléřka Merkelová raději odchod oznámila sama, než by čelila riziku, že by za jejím odchodem mohla stát koaliční SPD. V tomto kontextu se nejčastěji uvádí, že uprchlická krize pomohla k jejímu konci, ne že na ní zcela ztroskotala. Imigrační vlna dala impuls AfD, což se ukázalo být pro CDU vážný problém. Merkelová posunula konzervativní, spíše pravicovou stranu téměř do středu, ale i Sociální demokraté ztrácejí svůj levicový profil a z toho v současnosti profitují Zelení a AfD. Spekulace o tom kdo se ujme vedení v čele CDU zajisté vymizí po stranickém sjezdu, který se uskuční mezi 7. – 8. 12. v Hamburku.