Blog Diplomatické Akademii

Současná situace v Myanmaru je složitá a řešení je v nedohlednu. Následující řádky popisují, jak se do vedení dostaly vojenské síly a jak situace vypadá v současné době.

Ačkoliv od převratu uplynulo celých sedm měsíců, je třeba mít na paměti, že se zdejší obyvatelstvo stále bouří a snaží se zvrátit momentální situaci a vrátit se zpět k demokratickým reformám, které byly započaty předchozí, prodemokratickou vládou. Ovšem věci nejsou tak černobílé, jak se na první pohled může zdát. Jaké události vedly k tomuto převratu? Jaká byla reakce mezinárodního prostředí? A jaká je současná situace v Myanmaru?

Civilní vláda a ústavní listina

Zárodky stávající situace lze vidět již v samotné ústavě Myanmaru. Ústava říká, že do poslanecké sněmovny zasedá 224 poslanců. Z tohoto počtu je potom 56 křesel (25 %) rezervovaných pro členy obranných složek, kteří nejsou voleni ve všeobecných a rovných volbách, nýbrž jsou jmenováni vrchním velitelem ozbrojených sil Myanmaru. Z pohledu těchto nevolených reprezentantů byly volby z února tohoto roku pouze jakýmsi referendem o popularitě Aun Schan Su Ťij, a proto byly nelegitimní. V těchto volbách potvrdila své vítězství z předchozích voleb Aun Schan Su Ťij (Ms Suu Kyi), která vedla politickou stranu Národní liga pro demokracii (NLD) a získala 83 %z volených křesel.

Její osoba je viděna mnohými jako symbol demokracie. V 90. letech, po změně názvu země (v roce 1989 byl název „Barma“ nahrazen názvem „Myanmar“), byla hlavní tváří kampaně za demokracii, k čemuž také pomohlo získání Nobelovy ceny za mír v roce 1991. Ovšem tento obraz byl narušen v roce 2017, kdy Myanmar zahájil represe proti Rohingům, muslimskému obyvatelstvu žijícímu na zdejším území. V důsledku těchto represí bylo vysídleno více než 300 tisíc lidí a více než 700 tisíc jich emigrovalo do sousední Bangladéše (ale také do jiných zemí) z obav o svůj život.

Vláda Su Ťij ztrácela v roce 2020 na podpoře obyvatel, především z důvodu špatného řízení situace kolem pandemie koronaviru. Na druhou stranu mnozí občané cítí více sympatií vůči předchozí, civilní, vládě a odmítají vládu stávající.

Armáda po převzetí moci vyhlásila roční stav nouze a slíbila, že po jeho skončení budou vyhlášeny nové, demokratické volby.

Zdroj: GlobalRiskInsights.com

Reakce mezinárodního prostředí

Jak se k situaci staví jiné země? Spojené království, Spojené státy americké, ale také Evropská unie stanovily ekonomické sankce proti Myanmaru. Spojené království zpřísnilo stávající sankce v září, kdy se zaměřilo na klíčové firmy, které podpořily armádu v zásazích proti protestujícím. Vzhledem ke stávající situaci, kdy se hroutí ekonomika a 3,4 milionů lidí žijí na úrovni chudoby, je otázkou, zda cesta ekonomických sankcí je správnou cestou. Je zde šance, že tyto sankce, které vedou k odchodu zahraničních investorů, a tedy i k hlubšímu propadu ekonomiky, budou vést k izolaci Myanmaru. Zároveň systém zdravotnictví je taktéž na hranici kolapsu. Mnoho zdravotníků odmítá kvůli armádě pracovat v sektoru zdravotnictví, mnoho lékařů bylo zatknuto, protože se účastnili protestů.

Generální tajemník OSN António Gutteres taktéž odsoudil vojenský převrat a zdůraznil, že tato akce zásadním způsobem zasáhla do demokratických reforem, které byly zahájeny vládou NLD.

Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), jehož je Myanmar členem, má jednu zásadu – nezasahovat do vnitřních záležitostí jednotlivých členských zemí. Tato zásada je ovšem viděna mezinárodním prostředím jako překážka v pomoci Myanmaru, která je bezpochyby potřeba. Pokud budou věci pokračovat ve stávajícím duchu, hrozí, že se Myanmar dostane do stavu izolace.

Členské země ASEAN se vyjádřily různě. Například Čína, která s Myanmarem sdílí nejdelší pozemní hranici, sdělila, že dění v zemi sleduje a doufá, že se vládě podaří situaci vyřešit v rámci ústavního uspořádání. Zároveň ministerstvo zahraničí Číny sdělilo, že je připravené Myanmaru pomoct. Svou pomoc ovšem blíže nespecifikovala.

Jaká bude Barma vypadat v budoucnu?

Je zřejmé, že je nutné situaci řešit, především kvůli stále sílící pandemii koronaviru v zemi. Momentálně je plně očkováno pouze 3,5 % obyvatel, což je velmi nízké číslo. Mnozí nemají přístup k lékařské péči. Mezinárodním prostředím není vojenská vláda uznávána za legitimní, což také brání vnějšímu světu v poskytnutí pomoci. Jak bude situace řešena je otázkou. Je zde samozřejmě možnost, že stav nouze v příštím roce skončí a dojde ke svobodným volbám, kde budou mít občané možnost svobodně si zvolit svou vládu. Ovšem jsou zde také jiné scénáře. Jedním z nich je možnost svržení stávající vlády zevnitř. Další možností je, že občané budou vyslyšeni a zasáhne jiná, vnější, země. Také může dojít k tomu, že nastane pokus o řešení situace v rámci ASEAN. Ať už nastane jakýkoliv scénář, panuje shoda na tom, že situace musí být řešena.

Zdroje: