Afhánistán přišel o dlouhodobou přítomnost zahraničních armád a jeho lid teď trpí pod stupňujícím se terorem Tálibánu. Stíhání politicky nepohodlných se stalo běžnou praktikou, situace pro ženy a menšiny připomíná dávnou historii.
Afghánistán pod nadvládou Tálibánu: Návrat k brutálním pravidlům
Odchod zahraničních vojsk
14. dubna 2021 vystoupil Joe Biden s prohlášením, že zbývající vojenské jednotky USA budou ze své Afghánské mise staženy do symbolického 11. září téhož roku. Podobnou strategii simultánně zvolily i země NATO. Postupné stahování zahraniční armádní pomoci oslabilo Afghánistán natolik, že byl dlouholetý odpor proti radikálnímu hnutí Tálibán brzy zlomen. Hlavní město Kábul bylo dobyto 15. srpna, čímž současně skončila i vláda prezidenta Ašrafa Ghaního, který poté uprchl ze země.
Nástup Tálibánu
V návaznosti na dramatický postup Tálibánu byl odchod vojáků USA a NATO ještě uspíšen. 31. srpna zemi opouštěli poslední vojáci a s nimi v rámci evakuace 123 000 dalších osob včetně některých Afghánců. Například přímo ohrožených veřejných činitelů. I tím bylo Tálibánu usnadněno, aby mohl začátkem září hladce vyhlásit svou novou prozatímní vládu.
Porušování lidských práv
Tálibán v současnosti ohrožuje občanská a politická práva Afghánců zakotvená v ústavě, která byla dříve vytvořena afghánskou vládou za podpory USA. Radikální hnutí během své ofenzívy provádělo odvetné a mimosoudní popravy osob spojených s bývalou správou, včetně příslušníků ANDSF (Afghan National Security Forces). Od doby, kdy Tálibán získal kontrolu, podniká kroky připomínající jeho brutální vládu na konci 90. let.
- Při nedávné misi OSN byly v Afghánistánu zdokumentovány četné případy porušování lidských práv.
- Tálibán zastrašuje novináře a omezuje svobodu tisku. K dnešnímu dni v zemi ukončilo činnost více než 200 médií.
- Svoboda projevu je ve velké míře potlačována, účastníci demonstrací či aktivisté jsou perzekuováni a systematicky odstraňováni.
Postavení žen a menšin
Tálibánská prozatímní vláda si postupně podmaňovala či rušila i další vládní instituce, které se neslučovaly s právem šaría. Jedním z nich bylo i ministerstvo pro ženské záležitosti, které nahradilo ministerstvo pro šíření ctnosti a prevenci neřestí. Ženy se tak i přes sliby Tálibánu, že se budou mít lépe než za jeho předchozí vlády v letech 1996 až 2001, dočkaly utlačování svých práv:
- Většině dívek a žen bylo zakázáno studovat střední i vysoké školy.
- Postupně dochází i k systematickému odstraňování žen ze všech pracovních pozic.
- Na veřejnost už ženy nemohou samy, ale pouze za mužského doprovodu a zcela zahalené.
Pod nadvládou Tálibánu jsou v nebezpečí i některé etnické skupiny a menšiny. Na území Afghánistánu dochází k násilnému odsouvání tisíce lidí z jejich domovů a půdy. V ohrožení je především komunita Hazárů, která vedle přesidlování čelí i zvýšenému násilí bojovníků Tálibánu.
Budoucnost Afghánistánu
V únoru roku 2023 je Afghánistán stále pod brutální nadvládou Tálibánu a vidiny změny poměrů jsou v nedohlednu. Afghánský lid bez zahraniční vojenské pomoci trpí a zřejmě bude trpět dál.
dh
Zdroje:
Knihy:
- KEPEL, Gilles, (2022). Cesta z chaosu: Krize ve středomoří a na blízkém východě. Praha: Karolinum (Univerzita Karlova). 402 str. ISBN: 978-80-246-5179-8.
