Po druhé světové válce vítězné mocnosti prosadily nové uspořádání světa.
Jejich vůle se promítla do Charty OSN, kterou byla založena organizace spojených národů. Rada bezpečnosti OSN, organizace v organizaci, má zvláštní postavení. Kompozice Rady bezpečnosti OSN odpovídá vrcholu moci demokracií založených na osvědčených principech právního státu (USA, Velká Británie a Francie). Tím byl položen základ pro „nový řád“ založených na pravidlech právního státu, kterými je vymezena evropská politická kultura. O jeho prosazování usilovaly západní demokracie, zejména USA se Sovětským svazem a Čínskou lidovou republikou.
Sjednocením Evropy, počátkem rozvalu Svazu sovětských socialistických republik se Spojené státy americké, dostaly do pozice nejsilnější velmoci. Rozpadlo se spojenectví založené Varšavskou smlouvou, zaniklo Hnutí nezúčastněných, a naopak NATO přetrvalo a pokračovalo ve svém rozšiřování. USA vyhrály studenou válku.
Chata pro novou Evropu z listopadu 1990, kterou podepsaly 34 státy, včetně USA a SSSR, obsahuje prohlášení: My, hlavy států nebo předsedové vlád států účastnících se konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, jsme se shromáždili v Paříži v době hlubokých změn a historické naděje.“ Éra konfrontace a rozdělení v Evropě skončila. Prohlašujeme, že naše vztahy budou od nynějška založeny na respektu a spolupráci.“
Spojené státy své dominantní postavení si utvrzovaly svým sebe definováním do pozice lídra boje proti terorismu. Terorismus je vlastně nepřítel všech. Test z počátku vycházel dobře, po útoku 11. září 2001 na New York a Washington vedl k aktivaci článku 5 Washingtonské smlouvy v zahájení války proti terorismu. V rámci partnerství pro mír se zapojily i další státy, nejen členové NATO, včetně Ruské federace. Následující dvacetiletá válka v Afganistánu skočila prohrou USA a NATO nejen tím, že USA a další státy přímo zapojené do bojové činnosti, se bez dalšího stáhly a hnutí Talibán během 10 dnů zpět ovládlo celou zemi, ale i tím, že řada významných států přestala podporovat USA jako určující sílu, která definuje pravidla světového řádu.
Objevily se další silní, kteří chtějí mít postavení velmoci: nejen Čína, ale znovu se o pozici supervelmoci hlásí Rusko, svou novou roli hraje Indie. Probíhající války Na Ukrajině, na Blízkém východu nejsou ničím jiným než testem, kdo určuje pravidla nejen na souši, ale i na moři, ve vzduchu a ve vesmíru. USA se musejí o svou pozici utkat a konkurenti mají dost sil změnu pravidel prosadit i v souladu se svými životními a strategickými zájmy.
A tak se obloukem vracíme k výchozímu bodu. Opět, nakonec jako vždy, pravidla určují to nejsilnější. V krátkém čase asi třiceti let po roce 1990 si Spojené státy myslely, že jejich pozice je neotřesitelná, aby po roce 2022 musely o své postavení začít bojovat.
Cyril Svoboda
