Referendum o členství Spojeného království v Evropské unii proběhlo dne 23. června 2016 a účastnilo se více než 30 milionů obyvatel. Volební účast v referendu činila 71,8%, přičemž více voličů hlasovalo pro odchod 51,9% a 48,1% bylo opačného názoru.
Podle Lisabonské smlouvy, článku 50, mají obě strany, jak Spojené království, tak Evropská unie, 2 roky na rozhodnutí podmínek Brexitu. Tedy od 29. března 2017 do 29. března 2019. Prozatím se ale britské premiérce Tereze Mayové nepodařilo dohodnout s opozicí a rozhodla se tak odložit úterní hlasování parlamentu o podobě brexitové dohody.
Nadále má v plánu s poslanci debatovat o podobě irské pojistky, která po odchodu Británie z EU zajistí, že mezi Irskou republikou a Severním Irskem nebude pevná hranice. Premiérka chce jednat o tomto tématu s Evropskou komisí. Evropská komise, ale oznámila, že jednání znovu otvírat nebude. Donald Tusk, předseda Evropské rady, také oznámil, že další jednání nebudou přípustná. Nový termín pro hlasovaní parlamentu zatím Tereza Mayová neoznámila.
Evropský soudní dvůr dne 10. prosince 2018 rozhodl, že Spojené království může zrušit Brexit bez povolení ostatních 27 členů EU a zůstane členem EU za stávajících podmínek. Za podmínky, že následuje „demokratický proces“.
Dne 10.12. 2018 vystoupil ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda na ČT 24. Během vysílání hovořil o tématu Brexit.
„Legitimita Mayové i její autorita je momentálně oslabena. Evropský soud rozhodl, že Brexit je možné si rozmyslet a vzít ho zpět. Británii to tímto způsobem zkomplikovalo jednání o Brexitu a posílilo to ty, kteří chtějí zůstat v unii .
Prodloužení jednání přes březen příštího roku má velké dopady na fungování institucí Evropské unie”. ( Cyril Svoboda)
Předkyně vlády Tereza Mayová varovala konzervativní poslance, že pokud se rozhodnou hlasovat proti stanovené dohodě, riskují tím, že by k Brexitu nemuselo dojít a následovalo by tím další referendum. Někteří poslanci si ale přejí, aby veřejnost dostala konečné slovo, s možností zůstat v EU.
Poslanci dostanou možnost se k dohodě vyslovit až v lednu. Podle britského zákona o odchodu z EU by tak měli učinit nejpozději do 21. ledna. Mayová zároveň uvedla, že zintenzivní přípravy na takzvaný neřízený Brexit pro případ, že by poslanci nakonec dohodu neschválili.
Donald Trump kandidoval na prezidenta s příslibem, že bude obchod USA spravedlivější, a jeho touha toho dosáhnout rozpoutala ekonomickou válku s mnoha obchodními partnery. Konflikt s Čínou je ale ten, který má největší vliv na globální ekonomiku světa a muže mít dopad i na českou ekonomiku.
Jako prvním krokem nástupu Trumpa do Bílého domu bylo rozhodnuti o výstupu z obchodního paktu (Transpacifické partnerství, TPP), podle Trampa byla smlouva nevýhodná pro americkou ekonomiku. Odstoupení z paktu ukázalo výraznou změnu v politice volného obchodu, které již po desetiletí řídí výměnu zboží mezi ekonomickými velmocemi. Trump uložil cla na dovoz z Číny, Mexika, Kanady a EU. Jeho cílem je povzbudit spotřebitele k nákupu amerických výrobků a snížit obchodní deficit USA.
Země, které byly zatíženy navýšením dovozních cel, vzápětí zavedly odvetná cla, což vyvolalo počátek globální ekonomické nestability.
Jaká cla byla uvalena na Čínu ?
Spojené státy v letošním roce rozhodly uložit na čínské výrobky postupně tři kola sazeb, v celkové hodnotě zboží ve výši 250 miliard dolarů. (zhruba 4,4 bilionu Kč). Na počátku roku 2018, v prvním kole, USA navýšilo dovozní cla z Číny o 25%, v hodnotě 50 miliard dolarů. V září 2018 ve druhém kole zavedly Spojené státy nová desetiprocentní cla na čínské zboží. Toto jednaní vedlo k prudké eskalaci diplomaticko-obchodního konfliktu. Peking následně ohlásil zpětná cla na americké zboží v hodnotě 60 miliard dolarů.
Americký prezident uvedl, že pokud se Čína clům bude bránit, a nedohodnou se na obchodní smlouvě, která bude výhodná pro USA, plánuje od začátku příštího roku 2019, ve třetím kole, navýšení cla z 10% na 25%. Tím by zavedl nová cla na čínské výrobky, což znamená, že veškerý vývoz z Číny do USA bude podléhat celním povinnostem.
Jaká je Trumpova motivace?
Trump prohlásil, že chce změnit „nespravedlivý odchod amerických technologií a odborníků do Číny“ a dále jeho cílem je vytvářet více zaměstnaneckých pozic. Výrobky vyrobené v USA budou levnější než dovážené, a tak povzbudí spotřebitele k nákupu. Jeho cíl je, aby podpořil místní podniky a národní hospodářství. Mnoho amerických společností a průmyslových odvětví přiznává, že Trampovou reformační ekonomikou jsou jejich podniky poškozovány.
Je USA pouze ve sporu s Čínou?
Dopady Trumpovy ekonomické reformy postihly i další partnery USA. Počátkem tohoto roku zavedly Spojené státy cla z dovozu oceli a hliníku z Evropské unie, Mexika a Kanady. Americké firmy musí platit 25% daní, když dovážejí ocel z těchto států a 10% daň z nákupu hliníku. Nastavená cla vedla k odvetným opatřením.Evropská unie v červnu 2018 uložila cla na americké zboží ve výši 2,8 miliardy amerických dolarů, například: whisky, motocykly a pomerančový džus. V červnu Mexiko oznámilo nová cla na americké výrobky, včetně whisky, sýra, oceli a vepřového masa. Kanada dne 1. července 2018 zavedla odvetná cla na americké výrobky v hodnotě 16,6 miliardy amerických dolarů.
Má Čína obavy z ekonomické války?
Čína se neobává zavádění cel, vzhledem k tomu, že dovoz z Číny do USA je většího rozsahu. Začátkem října 2018 celní úřad potvrdil nárůst exportu do USA, navzdory obchodní válce. Přebytek v obchodu dosáhl rekordních 34,1 miliardy dolarů (759,5 miliardy Kč). Tramp tím podcenil ekonomickou sílu Číny, jelikož se vývoz z Číny i přes zavedené cla zatím jeví překvapivě odolně. Nejnovější údaje o vzájemném obchodu by podle analytiků mohly dál zesílit napětí mezi oběma největšími světovými ekonomikami.
Na obchodní válku doplatí podle ekonomů hlavně americké firmy, Čína může nadále bojovat, proti clům, zavedením byrokracie, která ztíží fungování amerických společnosti působících v Číně. Škody se tak odrazí v subdodavatelském řetězci amerických firem a budou patrné na Wall Street, kde poškodí současné akciové rekordy, kterými se Trump chlubí.
Občanská válka vypukla v Jemenu již před třemi roky a podle OSN se jedná o jednu z největších humanitárních pohrom v historii. Bohužel se jí dostává jen minimální pozornosti, čímž se problémy prohlubují a stát se tak dostává na pokraj hladomoru. Jemen již před začátkem konfliktu patřil k nejchudším zemím světa. Občanská válka k níž přispělo především letecké bombardování a námořní blokáda, která zabránila přísunu potravin a vytvořila z Jemenu izolovaný stát s narůstajícím konfliktem, který je ignorován světovými velmocemi.
Jak konflikt vznikl?
Politické nepokoje probíhaly již po delší dobu a vyvrcholily v roce 2015, kdy se novému kandidátovi na prezidenta Abdu Rabú Mansúr Hádímu nepodařilo získat důvěru obyvatelstva, především zdejší populace – Hútíů, kteří záměrně vyvolali povstání. Hlavními důvody nespokojenosti byly spekulace o neschopnosti zvládnout útoky zdejších sdružení al-Káidy, korupce a zoufalá situace v zemi, z velké části závislé na dovozu jídla. Hútíjští povstalci na začátku roku 2015 obsadili hlavní město země Saná. Prezident Hádí se chtěl vzdát své funkce, to ale odmítl zdejší parlament. Hádí se tak byl nucen ukrýt v zahraničí.
Kdo se do konfliktu připojil?
Blízký Východ odjakživa býval rozdělen kvůli rivalitě mezi dvěma největšími odnožemi islámu: sunnitskou a šíitskou větví. Jejich rivalita může i za jemenský konflikt. Hútíové se hlásí k lokální odnoži šíitského islámu stejně tak jako Írán, od kterého dostávají velkou podporu na obranu před Saúdskou Arábií a její koalicí.
Stav jemenského konfliktu se zhoršil, když se do konfliktu zapojila Saúdská Arábie, která obvinila Írán a Katar z podpory terorizmu a dovozu zbraní do země. Pod touto záminkou se Saúdská Arábie připojila do konfliktu a začala bombardovat přísun potravin, školy i zdejší nemocnice.
Saúdové dále spolupracují se sunitskou koalicí jimiž jsou Jordánsko, Maroko či Spojené arabské emiráty. Koalice je současně podporována i západními zeměmi, mezi kterými probíhá výměna zbraní za ropu – Spojenými státy, Kanadou, Velkou Británií. Tyto státy tak vědomě podporuji šíření konfliktu.
Hladomor jako nástroj války?
Saúdové se z velké části zapojili do cíleného bombardování a námořní blokády přísunu potravin. To by mohlo být hlavním důvodem současného konfliktu v Jemenu s obrovskou humanitární katastrofou hladomoru. Odhaduje se, že mezi dubnem 2015 a říjnem 2018 – 85.000 dětí ve věku pěti let zemřelo na akutní podvýživu. OSN minulý měsíc varovala, že až 14 milionů Jemenců je na pokraji hladomoru. OSN se zapojila do jednaní a snaží se obnovit rozhovory o ukončení tříleté války, která způsobila nejhorší humanitární krizi na světě. Podle OSN nejméně 6.800 civilistů bylo zabito a 10.700 bylo zraněno. Současně 22 miliónů lidí potřebuje humanitární pomoc, což je více jak polovina obyvatel země, konflikt také vedl k vypuknutí cholery, která postihla 1,2 milionu lidí. Chudoba v Jemenu je rozsáhlá, neustálé boje přinutily opustit své domovy více než 3 miliony obyvatel.
Konflikt, který nikoho nezajímá.. tak v Jemenu pokračuje a Saúdská Arábie společné s koalicí a tichou podporou Západu ničí Jemen bombardováním a hladomorem. Mírové snahy OSN jsou prozatím neúspěšné. Pokud součastný hladomor bude pokračovat, každoročně zemře okolo 20-30% dětí. OSN se rozhodlo a znovu pokuší o mírové jednání a vyslalo dne 22. listopadu 2018 zmocněnce pro Jemen – Martin Griffiths, který přijel do jemenského hlavního města Saná kvůli rozhovoru se šéfem šíitských povstalců Abdamálikem Húsím, aby připravil půdu pro mírové jednání ve Švédsku, které by se mělo konat v prosinci 2018.
Ke dni 1. června 2018 Ministerstvo vnitra České republiky – odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality definuje 6 nejhorších bezpečnostních hrozeb pro Českou republiku. Jde o terorismus, organizovaný zločin, kybernetické hrozby, extremismus, bezpečnost civilního letectví a korupci. Bezpečnostní hrozby ohrožují každodenní fungovaní státu a bezpečí obyvatel, narušují stabilitu ekonomiky, podkopávají demokratické hodnoty a mohou způsobit zánik právního státu. Stát by měl vynaložit veškeré prostředky k ochraně obyvatel a k zamezení těchto zločinů. Boj proti terorismu je hlavní prioritou ČR. Další zásadní hrozbou je organizovaný zločin, který hodnotí ministerstvo vnitra jako jednu z nejvážnějších nevojenských hrozeb.
Terorismus
Po událostech ze dne 11. září 2001 byla potřeba, aby Česká republika reagovala na definici teroristického činu, kterou zveřejnila dne 27. prosince 2001 Rada EU.Terorismus byl definován jako použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřené proti osobám, s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím jsou dosahovány politické, náboženské nebo ideologické cíle. Úroveň připravenosti České republiky na případný teroristický útok je podle Ministerstva vnitra hodnocen jako odpovídající. Česká republika je dle Ministerstva vnitra připravena čelit případným teroristickým útokům. Ministerstvo radí firmám i institucím, jak se chránit před útoky. Experti se nechávají inspirovat v Izraeli, kde mají s terorismem dlouholeté zkušenosti.
Zdrojem hrozeb mohou být vazby školy či jejího personálu a žáků na politické symboly nebo určitou etickou či náboženskou skupinu. Protiteroristická opatření jsou aplikována v centru Prahy v období svátků nebo při konání sportovních a kulturních shromáždění, kde se vyskytují větší skupiny obyvatel nebo turistů. Vzhledem k zapojení státu do současné fáze protiteroristického úsilí, a v souvislosti se členstvím země v Evropské unii a Severoatlantické aliance je třeba případná rizika nepodceňovat a odpovídajícím způsobem se na ně připravovat.
K posílení bezpečnosti nainstalovala policie během Vánočních svátků v centru Prahy betonové bloky.
Vzhledem k vlně větších nebo menších teroristických útoků v Evropě, Česko doposud patří ke státům, kde platí první, nejnižší stupeň teroristické hrozby. Tu v současnosti hlásí 15 evropských států. Kromě Česka ještě například zmíněné Irsko, Island, Švýcarsko, Polsko, Maďarsko nebo Slovinsko. Česko se stalo spíše tranzitní zemí přes kterou projíždějí organizované skupiny. Nemůže se také vyloučit jako úkryt pro teroristické skupiny. Prozatím se v ČR neodehrály teroristické útoky spáchané muslimskými radikály jako v ostatních evropských zemích, kde nejvyšší třetí stupeň ohrožení platí kromě Španělska například ve Velké Británii, Francii a Německu.
Stupně ohrožení terorismu v Evropě (info.cz 2017)
1.stupeň ohrožení terorismem, 2. stupeň ohrožení terorismem, 3. stupeň ohrožení terorismem
Organizovaný zločin
Organizovaný zločin je druhem skupinové trestné činnosti páchané organizovanou skupinou nebo organizací. Tyto skupiny jsou většinou dobře strukturně organizovány k páchání pravidelné závažné trestné činnosti. Cílem organizovaného zločinu je získat co největší zisk a minimalizovat náklady. Zisk se nemusí týkat pouze materiálních hodnot, ale i společenského, ekonomického a politického vlivu. Organizovaný zločin ohrožuje stabilitu světového hospodářského a politického systému. Boj proti organizovanému zločinu je jednou z předností národně-bezpečnostní politiky. Nejaktivnější skupiny organizovaného zločinu bývají kromě Čechů- 49%, také cizinci- 51%, nejčastěji s vietnamským, ukrajinským, albánským nebo ruským původem. Méně jsou zastoupeny další národnosti – Bulhaři, Rumuni nebo občané z Nigérie. Činnosti těchto skupin se z větší části prolínají, přičemž mezi nejvýnosnější aktivity patří hospodářská kriminalita, nelegální migrace, obchod s lidmi, výroba a distribuce omamných a psychotropních látek a autokriminalita. Výnosy zločineckých skupin se pohybují v rozmezí milionů až několika miliard českých korun ročně.
Policisté během roku 2017 zabavili 1,1 tuny marihuany
Průzkum, který se provádí mezi experty každoročně od roku 1993, označil za nejrozšířenější aktivity organizovaného zločinu v České republice výrobu a distribuci drog a krádeže aut. K razantnímu nárůstu v posledních letech došlo i v případě praní špinavých peněz, korupce, úvěrových, směnečných a daňových podvodů nebo nelegální výroby alkoholu a cigaret. Na druhou stranu klesá počet krádeží uměleckých předmětů, které vévodily žebříčku v devadesátých letech. Ženy se na organizovaném zločinu podílejí přibližně 13%. Nejčastěji se podílejí na organizování prostituce, kuplířství, obchodu s lidmi a drogové kriminalitě. Proti organizovanému zločinu je důležitá vzájemná spolupráce se zahraničními zeměmi, aby nedocházelo k hladkému přesunu zboží, osob a financí přes státní hranice. Koncepce boje proti organizovanému zločinu do roku 2023 byla schválena vládou v květnu 2018. Jde o formulaci opatření k vytváření dlouhodobých podmínek pro práci bezpečnostních sborů v oblasti odhalování a postihování organizovaného zločinu na území České republiky.
Podle hrubého domácího produktu na obyvatele, je Katar jedna z nejmenších, ale zároveň nejbohatších zemí světa. Tomu přispívá hlavně ropný průmysl, který tvoří více než 60% tamního HDP. Dne 2. prosince 2010 výbor FIFA vybral Katar jako pořadatele fotbalového mistroství světa na rok 2022. Katar se tak stane první středo-východní zemí, která bude pořádat mistrovství světa ve fotbale. Poslední dobou se ale Katar potýká s diplomatickou krizí, která ovlivňuje budoucnost rozvoje katarských projektů.
Již od loňského roku se politické vztahy se sousední zemí- Saúdskou Arábií nadměrně zhoršily. Dne 5. června 2017, SA uvalila na Katar dopravní i obchodní blokádu, která se vztahuje na veškerou námořní, pozemní i leteckou dopravu. Saúdská Arábie, společně se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Egyptem, přerušila s Katarem diplomatické styky.
Záminkou pro blokádu bylo obvinění Kataru z podpory teroristické organizace, udržování úzkých vztahů s Íránem, a také podpora radikálů jako je Islámský stát i pobočka al-Káidy v Sýrii, pod jménem an-Nusrá. Katar však obvinění z podpory terorizmu odmítá a tvrdí, že okolní státy proti němu plánují vojenskou intervenci. Blokáda paradoxně vedla k posílení a vytvoření samostatnosti Kataru. Na druhou stranu více než 12 tisíc rodin přišlo o spojení s příbuznými.
Saúdská Arábie dne 5. července 2017 navrhla zrušení blokády za splnění následujících požadavků:
Katarský ministr zahraničí Šejk Mohamed bin Abdulrahman Al Thani sdělil, že tyto požadavky nemohou být akceptovany, jelikož by narušily suverenity Kataru. A Katar se své suverenity vzdát nehodlá.
Saúdské Arábii ale nyní dochází trpělivost a rozhodla se ve sporu zavést efektivnější odloučení. Nový projekt je tak dalším pokračováním diplomatické krize mezi Katarem a Saúdskou Arábií. Letos v dubnu 2018 Saúdská Arábie navrhla odříznout Katar od Arabského poloostrova. Plánuje vybudovat průplav a z katarského poloostrova tak vytvoří ostrov, odříznutý od zbytku Blízkého východu. Tento projekt by se měl nazývat Mořský průplav Salwa, informovaly o tomto listy Ar-Rijád a Sabk. Podle těchto zdrojů se dále Saúdská Arábie chystá na hranici s Katarem vybudovat vojenskou základnu, turistické letovisko nebo úložiště jaderného odpadu. Projekt by měl být financovan Saúdskou Arábií společně se Spojenými arabskými emiráty za pomoci egyptských developerů a měl by být dokončen během jednoho roku. Jeho cena se odhaduje přibližně na 750 milionů dolarů (téměř 17 miliard korun). Plánuje se, že kanál bude 60 kilometrů dlouhý, 20 metrů hluboký a 200 metrů široký.
Blokáda a nová hrozba v podobě kanálu donutily Katar najít si nové spojence, konkrétně Írán a Turecko, se kterými Saúdská Arábie rovněž nemá dobré vztahy. Katar tak z důvodů ohrožení v oblasti obrany, uzavřel nedávno dohody s USA, Francií, Itálií a Británií.
Obyvatelé Kataru se domnívají, že tento projekt bude pro Saúdskou Arábii i její společníky finančně náročný, a proto by k záměru nemuselo dojít právě z důvodů nedostatku financí.
Vztahy mezi USA a Íránem se v poslední době stále zhoršují. Hlavně od května tohoto roku, kdy Trump oznámil, že USA ruší íránskou jadernou dohodu a vzápětí na to uvalil na Írán sankce, které měly okamžitý dopad na íránskou ekonomiku. Obavy náhle nastaly u stávajících obchodních partnerů a u států, které v roce 2015 podepsaly jadernou dohodu. Tato situace vyvolala demonstrace íránských občanů a diplomatickou krizi mezi prezidentem Trumpem a prezidentem Íránu Hasanem Rúhání.
Íránu se po uvolnění sankcí ekonomicky dařilo
V roce 2015 se po dlouholetém vyjednávání podařilo s Íránem uzavřít jadernou dohodu. Mezi účastníky této smlouvy patřila Evropská unie a dalších šest států– USA, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko. Cílem bylo zastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Díky pozastavení íránského jaderného programu se otevřel zahraničním firmám přístup k osmimilionovému Iránskému trhu. Tyto výhody neprodleně využilo mnoho velkých amerických firem např.: Royal Dutch Shell, Boeing nebo Peugeot. Stejně tak jako evropský trh společností: Total, Airbus, Volkswagen, Siemens nebo Renauld.
( Světové velmoci při podepsaní jaderné dohody 2015)
Nárůst obchodu mezi Íránem a ČR byl překvapivý
Česká republika v roce 2015 nezůstala pozadu a díky uvolněným sankcím rozvinula obchod mezi íránskými partnery. Během pěti let tak obrat mezi ČR a Íránem přesáhl očekávání. V roce 2017 obrat činil 92 634 mil. USD což znamenalo 80,3% nárůst oproti 2015.
Bilance vzájemné obchodní výměny ČR s Íránem za posledních 5 let.
| Rok | Export | Import | Obrat | Saldo |
| 2013 | 30 601 | 10 729 | 41 330 | 19 872 |
| 2014 | 27 251 | 7 831 | 35 352 | 19 520 |
| 2015 | 37 739 | 13 638 | 51 376 | 24 101 |
| 2016 | 59 957 | 9 833 | 69 790 | 90 124 |
| 2017 | 76 220 | 16 414 | 92 634 | 59 806 |
Zdroj. MPO ČR
Vztahy USA a Íránu již odedávna skřípaly
Vztahy USA s Íránem byly na rozhraní od doby islámské revoluce v roce 1979. První diplomatický kontakt po více než 36 letech mezi USA a Íránem nastal při podepsání jaderné dohody. Svržení sankcí tak podpořilo nárůst íránské ekonomiky díky rozvoji mezinárodního obchodu a prodeje ropy.
Nárůst současného napětí mezi USA a Íránem nadešlo především po zvolení Trumpa prezidentem v roce 2016. Trump se přidal k postavení Izraele a Saúdské Arábie, států, které se staly jeho nejbližší i ropní spojenci na Středním východě, a souhlasily s Trumpem, že Írán je nepřítel a strůjce terorismu, který nadále staví jaderné zbraně.
Vojenské základny vyvolaly nejistotu v prodeji ropy
Hned na počátku Trump nesouhlasil s jadernou dohodou a přirovnal ji k dohodě postavené na lži navzdory tomu, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii několikrát potvrdila, že Írán smlouvu neporušil. Podle Trumpa by pokračování smlouvy vedlo brzy k jadernému závodu.
Bývalý prezident Barack Obama rozhodnutí svého nástupce ostře kritizuje. Odstoupení od dohody označil za vážnou chybu.
Trump považuje Írán za jednoho z největších nepřátel USA a rozhodl se, nastolit kontrolu kolem íránských hranic, a tím vyvolal napětí mezi oběma státy.
(Americké síly již obklopují Írán ozbrojenými základnami na Blízkém východě i v Perském zálivu)
Perský záliv je nesmírně důležitý pro globální dodávky ropy. Odstoupení od íránské dohody a znovuzavedení sankcí na íránský trh, vedlo k obklopení Íránu ozbrojenými základnami na Blízkém východě i v Perském zálivu. Tyto následky měly náhlý dopad na zvyšování ceny ropy na trhu od jara 2018.
Prezident Trump varoval další země, aby zastavily nákup íránské ropy, či rozvoj jakéhokoliv obchodu s touto zemí. Dále zahrnul Írán na seznam muslimských zemí, které podléhají americkému zákazu cestování, a také umístil íránského guvernéra centrální banky na černou listinu terorismu.
Trumpova administrativa popsala íránskou kněžskou hierarchii jako nesmírně zkorumpovanou, a tím povzbudila Íránce, kteří protestovali proti íránským politickým represím a narůstajícím ekonomickým problémům.
Írán si takové zacházení nenechá líbit
Íránský prezident Hassan Rúhání bezprostředně po Trumpově oznámení řekl, že jeho země bude dodržovat mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015 i po odstoupení Spojených států. Írán je připraven obnovit svoje jaderné aktivity po konzultacích se zmíněnými světovými mocnostmi, které se podílely na dohodě.
(Íránský prezident Hassan Rúhání)
Trump varoval prezidenta Hassana Rúháního před apokalyptickými důsledky, pokud by jeho země ohrožovala Spojené státy a zvýšila tak napětí na novou úroveň. Prezident Rouhání upozornil Trumpa, aby „netahal lva za ocas“, že válka s Íránem by mohla být tou nejhorší válkou v historii.
Mnoho analytiků íránské politiky vidělo poselství Trumpa jako součást zastrašování. K válce by zatím dojít nemělo, jelikož Írán si uvědomuje, že jeho síly by mohly být překonány americkou armádou, která by měla vzdušnou a námořní nadvládu. Přesto nikdo nevylučuje ozbrojený střet, nebo jinou formu íránské odezvy, jako je například kybernetický útok.
Evropská komise se snaží Írán podpořit
Írán nyní začal pociťovat ekonomické omezení, které se dotklo především íránské měny. V období od jara do srpna 2018 klesla její hodnota téměř o polovinu. Opatření se také dotklo automobilového průmyslu, obchodu se zlatem a další kovy.
Na podzim 2018 se Trump chystá přitvrdit a plánuje zastavení veškerého obchodu s íránskou ropou.
Evropská komise se rozhodla zasáhnout proti tomuto opatření a zašle 18 milionů eur do íránského sektoru k rozvoji a podpoření sociálních výzev, které nastaly po zavedení sankcí.
EU dále spustila nařízení, která by měla evropským firmám umožnit obejít americké sankce uvalené na Írán a ochránit je před americkými soudy.
(demonstrace íránských pilotů proti zrušení přímých letů do Íránu)
Některé firmy se z důvodu nestability rozhodly, obchod s Iránem ukončit. Francouzská firma Total stahuje projekt těžby plynu v Iránu v hodnotě několika miliard dolarů.
Britské a francouzské aerolinky se rozhodly během září 2018 zrušit přímé lety do Íránu. Írán tak začne brzy pociťovat další důsledky tohoto nařízení. Zavádění nových sankcí a blokace obchodů vůči Íránu by mohly stupňovat ekonomickou válku mezi Iránem a USA.
Dle dvou nejnovějších průzkumů, měřící hodnotu demokracie a spokojenost obyvatel jednotlivých zemí světa, se devět z desíti zemí potkává v první desítce žebříčků. Česká republika se v takzvaném indexu štěstí umístila na 21. místě, index demokracie řadí Českou republiku na 34. místo se skorém 7,62, které není hodnoceno jako úplná demokracie.
Data indexu demokracie vydává The Economist Intelligence Unit, který měří úroveň demokracie jednotlivých států pomocí 60 indikátorů na stupnici od 1 do 10. Index také rozlišuje čtyři kategorie demokracií – plnohodnotné demokracie (8-10), demokracie neúplné (6-8), hybridní režimy (4-8) a autoritářské režimy (1-4).
Světový index zaznamenal za minulý rok největší pokles za posledních léta. Na prvních příčkách se umístily skandinávské země v čele s Norskem. Mezi úplné demokracie se řadí pouhých 19 zemí, které tvoří 4,5 % světové populace.
Celkový pokles demokracie mezi západními zeměmi je způsoben především nárůstem anti systémových stran v regionu, a to jak na levém, tak pravém politickém spektru. Při pohledu na srovnání vývoje indexu některých západoevropských zemí můžeme sledovat pokles například u Francie, který lze vysvětlit narůstající popularizací radikální pravice.
Styl prezidentství Donalda Trumpa zapříčinil velkou polarizaci společnosti, ústící v pokles hodnoty sociální koheze USA v indexu 2017, dopad na celkové skoré však nemá a zůstává tak oproti roku 2016 beze změny.
Česká republika se v indexu demokracie řadí i přes pokles, který zaznamenává od roku 2013, mezi nejdemokratičtější země Visegrádské čtyřky. Strmý propad můžeme zaznamenat především u Polska, který je přičítán reformě justice.
Zajímavý pohled naskýtají také země BRICS, tedy tzv. rozvíjející se ekonomiky. Indie, Brazílie i Jížní Afrika se konstantně pohybují ve skupině neúplných demokracií, zatímco Čína a Rusko spadají do skupiny poslední, tj. autoritářských režimů. Zatímco u Brazílie a Jižní Afriky můžeme sledovat pokles skoré za období posledních tří let, způsobeno především korupčními aférami v obou zemích, Rusko a Čína od roku 2015 dosahují podobných hodnot. Otázkou zůstává hodnota indexu Číny pro následující roky vzhledem k faktu, že stávající hlava státu Si Ťin-pchin obdržel od své strany v minulých dnech neomezený mandát pro setrvání ve funkci.
Druhým indexem, jehož data za rok 2017 byla nedávno aktualizovaná, je tzv. index štěstí, neboli World Happiness Report, který každoročně vypracovává agentura OSN. Zpráva zkoumá celkem 117 zemí z pohledu průměrné délky života, ekonomické situace, korupce, svobody médií, rozhodování, nebo bezpečnosti. Specialitou nejnovějšího indexu je zaměření pozorovatelů také na přistěhovalce žijící v dané zemi.
Na předních příčkách indexu se umístilo Finsko, následováno Norksem, Dánskem a Islandem. Česká republika se umístila na 21. místě, což znamená posun oproti minulému roku o dvě příčky. Spojené státy zaujímají 18. pozici před Velkou Británií a Spojenými arabskými emiráty. Čína se v index umístila na 86. místě a Rusko zaujímá 59. příčku. Na chvostu žebříčku nalezneme s nejhorším skoré Burundi, dále Středoafrickou republiku, Jižní Súdán, Tanzanii a Jemen.
Zajímavostí je spojení výsledných dat těchto indexů. Pokud pohlédneme na první desítku zemí, vyplývající z obou výzkumů, můžeme vidět, že se devět z desíti zemí se právě v této skupině států vyskytuje. Chybějící desátá ‚nejšťastnější‘ země Nizozemí zaujímá v demokratickém indexu těsnou jedenáctou příčku.
Kompletní zprávu OSN a The Economist Intelligence Unit naleznete zde:
V sobotu 27. ledna 2018 na Diplomatické akademii přivítal ředitel Cyril Svoboda nové studenty tradičního kurzu Aplikované diplomacie DA1. Kurz probíhá od konce ledna do poloviny dubna téměř každý víkend v blocích od 9 do 18 hodin.
První část byla zaměřena na mediaci, neboli umění vyjednávat. Blok vede Hana Lenghartová, která v Praze od roku 2012 působí mimo svou advokátní praxi také jako mediátorka, akreditovaná Českou advokátní komorou. Uplatňuje tak ve své praxi jednu z metod alternativních (mimosoudních) řešení sporů. Své právní a mediační služby poskytuje nejen v českém, ale také v anglickém, německém a italském jazyce. Studenty Diplomatické akademie učí teorii vyjednávání, kterou prokládá konkrétními příklady z praxe.
Odpolední blok prvního dne seznámil posluchače s teorií a praxí ekonomické diplomacie Josef Havlas, bývalý pracovník ČVUT, Ministerstva zahraničních věcí a velvyslanec v Japonsku, Irsku, Íránu.
Dále měli studenti Diplomatické akademie možnost osvěžit si své středoškolské znalosti z jazyka českého, prostřednictvím dvojice lektorek Petry Stejskalové a Petry Zaviačičové. Petra Stejskalová, vzděláním lingvistka a celoživotní učitelka, pomáhala studentům s problematikou správného vyjádření v českém jazyce. Blok redaktorky, editorky, publicistky a učitelky, Petry Zaviačičové, byl zaměřen na nejrůznější roviny písemného projevu, od jeho technické stránky, až po samotnou tvorbu z hlediska kreativity, řemesla, ale i formální správnosti.
Následující víkend byl zprvu zaměřen na moderní historii a dějiny mezinárodních vztahů v posledních desetiletích. Vedoucí kurzu Jiří Dejmek, profesí vedoucí vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR, seznámil posluchače s moderní historií světových velmocí, které zasazuje do kontextů jednotlivých událostí světových válek a mezinárodních konfliktů.
Odpolední blok zaštítil bývalý generální ředitel Vězeňské služby ČR Jiří Tregler tématem podceňovaná rizika nedodržování práva.
Tento týden se uskutečnilo již šesté kolo vyjednávání o nové podobě smlouvy mezi Kanadou, USA a Mexikem. Neodbytná pozice Spojených států spolu s ostrými výroky Trumpa přivedla koncem roku 2017 dohodu téměř na bod mrazu, což se projevilo i ve vztahu mexického pesa vůči USD, které výrazně oslabilo. Lednové jednání však dodává optimismus – částečně také tím, že se bude alespoň pokračovat.
Co je to nafta? Proč je znovu vyjednávána? Jak změnila ekonomiky daných zemí? A jak probíhají aktuální jednání?
NAFTA je dohodou o volném obchodu mezi Kanadou, Spojeným státy a Mexikem. Podpisem smlouvy v roce 1992 a jejím vstupem v platnost roku 1994 se členské státy zavázaly k postupnému odbourávání obchodních bariér, čímž se postupně stala NAFTA druhou největší zónou volného obchodu na světě po Evropské unii. Myšlenkou obchodní dohody bylo spojení ekonomik severní Ameriky za cílem zvýšení obchodu a životního standartu obyvatel členských zemí. Cílem USA bylo také snížení imigrace do země.
Od roku 1993 došlo k navýšení trilaterálního obchodu z 288,460 mld. USD na 1,034,104 bil. USD, což je v nominální hodnotě o 258,5 %. Reálná hodnota (opatřena o inflaci) znamená růst o 125,2 %.
Nezaměstnanost USA klesla z 6,5 % na 4,8 %
Počet zaměstnanců výrobního průmyslu USA klesl z 17,7 mil. na 12,3 mil. (pokles o 30%)
Počet zaměstnanců automobilového průmyslu USA klesl ze 1,3 mil. na 950 tis. (pokles o 27%)
Imigrace z Mexika do USA se se od roku 1991 snížila z 500 000 lidí ročně na 150 000. Celkový počet mexických obyvatel žijících v USA se však postupně zvyšoval ze 4,3 mil. v roce 1990 na 11,5 mil v roce 2015. Zvýšila se také migrace občanů ostatních středoamerických zemí – z 3 mil. v roce 1995 na 5,6 mil. v roce 2015
Kvůli Donaldovi Trumpovi. Stávající prezident USA již v předvolební kampani využil snižující se podpory obchodní smlouvy a vyslovil se vůči dohodě jako ‚nejhorší podepsané smlouvě v historii‘. Za příčinu ji dával ztrátu až 700 000 pracovních míst ve státech jako Ohio, Michigan nebo Pensylvánie. Podpisem exekutivního příkazu v Lednu 2017 následně nařídil její znovu vyjednání.
Všechny země se shodly na nutnosti modernizaci obchodní dohody z roku 1994 z důvodu vzestupu informačních technologií a nových obchodních trendů.
USA, reprezentována Robertem Lighthizerem, obchodní zástupce USA
– snížení obchodního deficitu
– nahrazení ztracených pracovních míst přesunutím části výroby zpět do USA
– zvýšení pracovních standardů
– požadavek řešení problémů korupce v Mexiku
– renegociace článku 19, který řeší prostřednictví spory ohledně ilegálních subvencí a dumpingu
-navýšení podílu původu součástí daného výrobku z trhu nafta (z aktuálních 62,5 % na 70-80 %)
Mexiko, reprezentováno vládním tajemníkem pro ekonomiku Idefonsem Guajardem
-zachování stávajícího poměru původních částí výrobků ze zemí nafta
-zachování bezcelní zóny
-snížení cla pro export cukrové třtiny
-liberalizace energetického trhu
-snížení obchodního deficitu ze strany USA pomocí zvýšení objemu obchodu
Kanada, reprezentována ministryní zahraničních věcí Chrystianou Freeland
-standardizace pracovních práv občanů zemí NAFTA v rámci smlouvy
-standardizace environmentální politiky pro země NAFTA v rámci smlouvy
-začlenění článku zabývající se právy pracujících v rámci genderové nerovnosti a původních obyvatel
Nekonečná a nekonstantní prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa na adresu obchodní dohody spolu s minimem informací, které (ne)poskytují vyjednávací strany, tvoří kolem vyjednávání jedné z nejvýznamnějších světových obchodních dohod mnoho nejistota a nejasností. Lednová vyjednávání byla některými novináři označována za klíčová – očekávalo se od nich třeba i shození dohody ze stolu. Kanada však zaujala roli moderátora a začala kompromisně vyjednávat. Jednalo se totiž o důležitých tématech, jako je nutné procento původu dílů produktů vyrobených v NAFTA, které musí pocházet z trojice zemí, nebo digitální obchod a komunikace, které nejsou součástí původní dohody.
V současné době musí asi 62% automobilových dílů, prodávaných v severní Americe, pocházet z regionu. Cílem USA je navýšení tohoto procenta na 85% s tím, že polovina by tak musela pocházet ze Spojených států – tím se snaží o docílení zvýšení odbytu a zaměstnanosti z jejich trhu.
Poslední plánované sedmé kolo se odehraje v únoru v Mexico City.
