fbpx

V sobotu 27. ledna 2018 na Diplomatické akademii přivítal ředitel Cyril Svoboda nové studenty tradičního kurzu Aplikované diplomacie DA1. Kurz probíhá od konce ledna do poloviny dubna téměř každý víkend v blocích od 9 do 18 hodin.

První část byla zaměřena na mediaci, neboli umění vyjednávat. Blok vede Hana Lenghartová, která v Praze od roku 2012 působí mimo svou advokátní praxi také jako mediátorka, akreditovaná Českou advokátní komorou. Uplatňuje tak ve své praxi jednu z metod alternativních (mimosoudních) řešení sporů. Své právní a mediační služby poskytuje nejen v českém, ale také v anglickém, německém a italském jazyce. Studenty Diplomatické akademie učí teorii vyjednávání, kterou prokládá konkrétními příklady z praxe.

Odpolední blok prvního dne seznámil posluchače s teorií a praxí ekonomické diplomacie Josef Havlas, bývalý pracovník ČVUT, Ministerstva zahraničních věcí a velvyslanec v Japonsku, Irsku, Íránu.

Dále měli studenti Diplomatické akademie možnost osvěžit si své středoškolské znalosti z jazyka českého, prostřednictvím dvojice lektorek Petry Stejskalové a Petry Zaviačičové. Petra Stejskalová, vzděláním lingvistka a celoživotní učitelka, pomáhala studentům s problematikou správného vyjádření v českém jazyce. Blok redaktorky, editorky, publicistky a učitelky, Petry Zaviačičové, byl zaměřen na nejrůznější roviny písemného projevu, od jeho technické stránky, až po samotnou tvorbu z hlediska kreativity, řemesla, ale i formální správnosti.

Následující víkend byl zprvu zaměřen na moderní historii a dějiny mezinárodních vztahů v posledních desetiletích. Vedoucí kurzu Jiří Dejmek, profesí vedoucí vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR, seznámil posluchače s moderní historií světových velmocí, které zasazuje do kontextů jednotlivých událostí světových válek a mezinárodních konfliktů.

Odpolední blok zaštítil bývalý generální ředitel Vězeňské služby ČR Jiří Tregler tématem podceňovaná rizika nedodržování práva.

Tento týden se uskutečnilo již šesté kolo vyjednávání o nové podobě smlouvy mezi Kanadou, USA a Mexikem. Neodbytná pozice Spojených států spolu s ostrými výroky Trumpa přivedla koncem roku 2017 dohodu téměř na bod mrazu, což se projevilo i ve vztahu mexického pesa vůči USD, které výrazně oslabilo. Lednové jednání však dodává optimismus – částečně také tím, že se bude alespoň pokračovat.

Co je to nafta? Proč je znovu vyjednávána? Jak změnila ekonomiky daných zemí? A jak probíhají aktuální jednání?

Co je to NAFTA?

NAFTA je dohodou o volném obchodu mezi Kanadou, Spojeným státy a Mexikem. Podpisem smlouvy v roce 1992 a jejím vstupem v platnost roku 1994 se členské státy zavázaly k postupnému odbourávání obchodních bariér, čímž se postupně stala NAFTA druhou největší zónou volného obchodu na světě po Evropské unii. Myšlenkou obchodní dohody bylo spojení ekonomik severní Ameriky za cílem zvýšení obchodu a životního standartu obyvatel členských zemí. Cílem USA bylo také snížení imigrace do země.

Období od podpisu dohody NAFTA v číslech (1993 – 2017)

Od roku 1993 došlo k navýšení trilaterálního obchodu z 288,460 mld. USD na 1,034,104 bil. USD, což je v nominální hodnotě  o 258,5 %. Reálná hodnota (opatřena o inflaci) znamená růst o 125,2 %.

Nezaměstnanost USA klesla z 6,5 % na 4,8 %

Počet zaměstnanců výrobního průmyslu USA klesl z 17,7 mil. na 12,3 mil. (pokles o 30%)

Počet zaměstnanců automobilového průmyslu USA klesl ze 1,3 mil. na 950 tis. (pokles o 27%)

Imigrace z Mexika do USA se se od roku 1991 snížila z 500 000 lidí ročně na 150 000. Celkový počet mexických obyvatel žijících v USA se však postupně zvyšoval ze 4,3 mil. v roce 1990 na 11,5 mil v roce 2015. Zvýšila se také migrace občanů ostatních středoamerických zemí – z 3 mil. v roce 1995 na 5,6 mil. v roce 2015

Proč je smlouva znovu vyjednávána?

Kvůli Donaldovi Trumpovi. Stávající prezident USA již v předvolební kampani využil snižující se podpory obchodní smlouvy a vyslovil se vůči dohodě jako ‚nejhorší podepsané smlouvě v historii‘. Za příčinu ji dával ztrátu až 700 000 pracovních míst ve státech jako Ohio, Michigan nebo Pensylvánie. Podpisem exekutivního příkazu v Lednu 2017 následně nařídil její znovu vyjednání.

S jakými hlavními požadavky vstupovaly členské země NAFTA do vyjednávání?

Všechny země se shodly na nutnosti modernizaci obchodní dohody z roku 1994 z důvodu vzestupu informačních technologií a nových obchodních trendů.

 

USA, reprezentována Robertem Lighthizerem, obchodní zástupce USA

– snížení obchodního deficitu

– nahrazení ztracených pracovních míst přesunutím části výroby zpět do USA

– zvýšení pracovních standardů

– požadavek řešení problémů korupce v Mexiku

– renegociace článku 19, který řeší prostřednictví spory ohledně ilegálních subvencí a dumpingu

-navýšení podílu původu součástí daného výrobku z trhu nafta (z aktuálních 62,5 % na 70-80 %)

 

Mexiko, reprezentováno vládním tajemníkem pro ekonomiku Idefonsem Guajardem

-zachování stávajícího poměru původních částí výrobků ze zemí nafta

-zachování bezcelní zóny

-snížení cla pro export cukrové třtiny

-liberalizace energetického trhu

-snížení obchodního deficitu ze strany USA pomocí zvýšení objemu obchodu

 

Kanada, reprezentována ministryní zahraničních věcí Chrystianou Freeland

-standardizace pracovních práv občanů zemí NAFTA v rámci smlouvy

-standardizace environmentální politiky pro země NAFTA v rámci smlouvy

-začlenění článku zabývající se právy pracujících v rámci genderové nerovnosti a původních obyvatel

Idefonso Guajardo (vlevo), Chrystiana Freeland (uprostřed), Robert Lighthizer (vpravo)

Jak probíhala poslední jednání?

Nekonečná a nekonstantní prohlášení prezidenta USA Donalda Trumpa na adresu obchodní dohody spolu s minimem informací, které (ne)poskytují vyjednávací strany, tvoří kolem vyjednávání jedné z nejvýznamnějších světových obchodních dohod mnoho nejistota a nejasností. Lednová vyjednávání byla některými novináři označována za klíčová – očekávalo se od nich třeba i shození dohody ze stolu. Kanada však zaujala roli moderátora a začala kompromisně vyjednávat. Jednalo se totiž o důležitých tématech, jako je nutné procento původu dílů produktů vyrobených v NAFTA, které musí pocházet z trojice zemí, nebo digitální obchod a komunikace, které nejsou součástí původní dohody.

V současné době musí asi 62% automobilových dílů, prodávaných v severní Americe, pocházet z regionu. Cílem USA je navýšení tohoto procenta na 85% s tím, že polovina by tak musela pocházet ze Spojených států – tím se snaží o docílení zvýšení odbytu a zaměstnanosti z jejich trhu.

Poslední plánované sedmé kolo se odehraje v únoru v Mexico City.