Dle dvou nejnovějších průzkumů, měřící hodnotu demokracie a spokojenost obyvatel jednotlivých zemí světa, se devět z desíti zemí potkává v první desítce žebříčků. Česká republika se v takzvaném indexu štěstí umístila na 21. místě, index demokracie řadí Českou republiku na 34. místo se skorém 7,62, které není hodnoceno jako úplná demokracie.
Data indexu demokracie vydává The Economist Intelligence Unit, který měří úroveň demokracie jednotlivých států pomocí 60 indikátorů na stupnici od 1 do 10. Index také rozlišuje čtyři kategorie demokracií – plnohodnotné demokracie (8-10), demokracie neúplné (6-8), hybridní režimy (4-8) a autoritářské režimy (1-4).
Světový index zaznamenal za minulý rok největší pokles za posledních léta. Na prvních příčkách se umístily skandinávské země v čele s Norskem. Mezi úplné demokracie se řadí pouhých 19 zemí, které tvoří 4,5 % světové populace.
Celkový pokles demokracie mezi západními zeměmi je způsoben především nárůstem anti systémových stran v regionu, a to jak na levém, tak pravém politickém spektru. Při pohledu na srovnání vývoje indexu některých západoevropských zemí můžeme sledovat pokles například u Francie, který lze vysvětlit narůstající popularizací radikální pravice.
Styl prezidentství Donalda Trumpa zapříčinil velkou polarizaci společnosti, ústící v pokles hodnoty sociální koheze USA v indexu 2017, dopad na celkové skoré však nemá a zůstává tak oproti roku 2016 beze změny.
Česká republika se v indexu demokracie řadí i přes pokles, který zaznamenává od roku 2013, mezi nejdemokratičtější země Visegrádské čtyřky. Strmý propad můžeme zaznamenat především u Polska, který je přičítán reformě justice.
Zajímavý pohled naskýtají také země BRICS, tedy tzv. rozvíjející se ekonomiky. Indie, Brazílie i Jížní Afrika se konstantně pohybují ve skupině neúplných demokracií, zatímco Čína a Rusko spadají do skupiny poslední, tj. autoritářských režimů. Zatímco u Brazílie a Jižní Afriky můžeme sledovat pokles skoré za období posledních tří let, způsobeno především korupčními aférami v obou zemích, Rusko a Čína od roku 2015 dosahují podobných hodnot. Otázkou zůstává hodnota indexu Číny pro následující roky vzhledem k faktu, že stávající hlava státu Si Ťin-pchin obdržel od své strany v minulých dnech neomezený mandát pro setrvání ve funkci.
Druhým indexem, jehož data za rok 2017 byla nedávno aktualizovaná, je tzv. index štěstí, neboli World Happiness Report, který každoročně vypracovává agentura OSN. Zpráva zkoumá celkem 117 zemí z pohledu průměrné délky života, ekonomické situace, korupce, svobody médií, rozhodování, nebo bezpečnosti. Specialitou nejnovějšího indexu je zaměření pozorovatelů také na přistěhovalce žijící v dané zemi.
Na předních příčkách indexu se umístilo Finsko, následováno Norksem, Dánskem a Islandem. Česká republika se umístila na 21. místě, což znamená posun oproti minulému roku o dvě příčky. Spojené státy zaujímají 18. pozici před Velkou Británií a Spojenými arabskými emiráty. Čína se v index umístila na 86. místě a Rusko zaujímá 59. příčku. Na chvostu žebříčku nalezneme s nejhorším skoré Burundi, dále Středoafrickou republiku, Jižní Súdán, Tanzanii a Jemen.
Zajímavostí je spojení výsledných dat těchto indexů. Pokud pohlédneme na první desítku zemí, vyplývající z obou výzkumů, můžeme vidět, že se devět z desíti zemí se právě v této skupině států vyskytuje. Chybějící desátá ‚nejšťastnější‘ země Nizozemí zaujímá v demokratickém indexu těsnou jedenáctou příčku.
Kompletní zprávu OSN a The Economist Intelligence Unit naleznete zde:
