Donald Trump kandidoval na prezidenta s příslibem, že bude obchod USA spravedlivější, a jeho touha toho dosáhnout rozpoutala ekonomickou válku s mnoha obchodními partnery. Konflikt s Čínou je ale ten, který má největší vliv na globální ekonomiku světa a muže mít dopad i na českou ekonomiku.
Jako prvním krokem nástupu Trumpa do Bílého domu bylo rozhodnuti o výstupu z obchodního paktu (Transpacifické partnerství, TPP), podle Trampa byla smlouva nevýhodná pro americkou ekonomiku. Odstoupení z paktu ukázalo výraznou změnu v politice volného obchodu, které již po desetiletí řídí výměnu zboží mezi ekonomickými velmocemi. Trump uložil cla na dovoz z Číny, Mexika, Kanady a EU. Jeho cílem je povzbudit spotřebitele k nákupu amerických výrobků a snížit obchodní deficit USA.
Země, které byly zatíženy navýšením dovozních cel, vzápětí zavedly odvetná cla, což vyvolalo počátek globální ekonomické nestability.
Jaká cla byla uvalena na Čínu ?
Spojené státy v letošním roce rozhodly uložit na čínské výrobky postupně tři kola sazeb, v celkové hodnotě zboží ve výši 250 miliard dolarů. (zhruba 4,4 bilionu Kč). Na počátku roku 2018, v prvním kole, USA navýšilo dovozní cla z Číny o 25%, v hodnotě 50 miliard dolarů. V září 2018 ve druhém kole zavedly Spojené státy nová desetiprocentní cla na čínské zboží. Toto jednaní vedlo k prudké eskalaci diplomaticko-obchodního konfliktu. Peking následně ohlásil zpětná cla na americké zboží v hodnotě 60 miliard dolarů.
Americký prezident uvedl, že pokud se Čína clům bude bránit, a nedohodnou se na obchodní smlouvě, která bude výhodná pro USA, plánuje od začátku příštího roku 2019, ve třetím kole, navýšení cla z 10% na 25%. Tím by zavedl nová cla na čínské výrobky, což znamená, že veškerý vývoz z Číny do USA bude podléhat celním povinnostem.
Jaká je Trumpova motivace?
Trump prohlásil, že chce změnit „nespravedlivý odchod amerických technologií a odborníků do Číny“ a dále jeho cílem je vytvářet více zaměstnaneckých pozic. Výrobky vyrobené v USA budou levnější než dovážené, a tak povzbudí spotřebitele k nákupu. Jeho cíl je, aby podpořil místní podniky a národní hospodářství. Mnoho amerických společností a průmyslových odvětví přiznává, že Trampovou reformační ekonomikou jsou jejich podniky poškozovány.
Je USA pouze ve sporu s Čínou?
Dopady Trumpovy ekonomické reformy postihly i další partnery USA. Počátkem tohoto roku zavedly Spojené státy cla z dovozu oceli a hliníku z Evropské unie, Mexika a Kanady. Americké firmy musí platit 25% daní, když dovážejí ocel z těchto států a 10% daň z nákupu hliníku. Nastavená cla vedla k odvetným opatřením.Evropská unie v červnu 2018 uložila cla na americké zboží ve výši 2,8 miliardy amerických dolarů, například: whisky, motocykly a pomerančový džus. V červnu Mexiko oznámilo nová cla na americké výrobky, včetně whisky, sýra, oceli a vepřového masa. Kanada dne 1. července 2018 zavedla odvetná cla na americké výrobky v hodnotě 16,6 miliardy amerických dolarů.
Má Čína obavy z ekonomické války?
Čína se neobává zavádění cel, vzhledem k tomu, že dovoz z Číny do USA je většího rozsahu. Začátkem října 2018 celní úřad potvrdil nárůst exportu do USA, navzdory obchodní válce. Přebytek v obchodu dosáhl rekordních 34,1 miliardy dolarů (759,5 miliardy Kč). Tramp tím podcenil ekonomickou sílu Číny, jelikož se vývoz z Číny i přes zavedené cla zatím jeví překvapivě odolně. Nejnovější údaje o vzájemném obchodu by podle analytiků mohly dál zesílit napětí mezi oběma největšími světovými ekonomikami.
Na obchodní válku doplatí podle ekonomů hlavně americké firmy, Čína může nadále bojovat, proti clům, zavedením byrokracie, která ztíží fungování amerických společnosti působících v Číně. Škody se tak odrazí v subdodavatelském řetězci amerických firem a budou patrné na Wall Street, kde poškodí současné akciové rekordy, kterými se Trump chlubí.
Občanská válka vypukla v Jemenu již před třemi roky a podle OSN se jedná o jednu z největších humanitárních pohrom v historii. Bohužel se jí dostává jen minimální pozornosti, čímž se problémy prohlubují a stát se tak dostává na pokraj hladomoru. Jemen již před začátkem konfliktu patřil k nejchudším zemím světa. Občanská válka k níž přispělo především letecké bombardování a námořní blokáda, která zabránila přísunu potravin a vytvořila z Jemenu izolovaný stát s narůstajícím konfliktem, který je ignorován světovými velmocemi.
Jak konflikt vznikl?
Politické nepokoje probíhaly již po delší dobu a vyvrcholily v roce 2015, kdy se novému kandidátovi na prezidenta Abdu Rabú Mansúr Hádímu nepodařilo získat důvěru obyvatelstva, především zdejší populace – Hútíů, kteří záměrně vyvolali povstání. Hlavními důvody nespokojenosti byly spekulace o neschopnosti zvládnout útoky zdejších sdružení al-Káidy, korupce a zoufalá situace v zemi, z velké části závislé na dovozu jídla. Hútíjští povstalci na začátku roku 2015 obsadili hlavní město země Saná. Prezident Hádí se chtěl vzdát své funkce, to ale odmítl zdejší parlament. Hádí se tak byl nucen ukrýt v zahraničí.
Kdo se do konfliktu připojil?
Blízký Východ odjakživa býval rozdělen kvůli rivalitě mezi dvěma největšími odnožemi islámu: sunnitskou a šíitskou větví. Jejich rivalita může i za jemenský konflikt. Hútíové se hlásí k lokální odnoži šíitského islámu stejně tak jako Írán, od kterého dostávají velkou podporu na obranu před Saúdskou Arábií a její koalicí.
Stav jemenského konfliktu se zhoršil, když se do konfliktu zapojila Saúdská Arábie, která obvinila Írán a Katar z podpory terorizmu a dovozu zbraní do země. Pod touto záminkou se Saúdská Arábie připojila do konfliktu a začala bombardovat přísun potravin, školy i zdejší nemocnice.
Saúdové dále spolupracují se sunitskou koalicí jimiž jsou Jordánsko, Maroko či Spojené arabské emiráty. Koalice je současně podporována i západními zeměmi, mezi kterými probíhá výměna zbraní za ropu – Spojenými státy, Kanadou, Velkou Británií. Tyto státy tak vědomě podporuji šíření konfliktu.
Hladomor jako nástroj války?
Saúdové se z velké části zapojili do cíleného bombardování a námořní blokády přísunu potravin. To by mohlo být hlavním důvodem současného konfliktu v Jemenu s obrovskou humanitární katastrofou hladomoru. Odhaduje se, že mezi dubnem 2015 a říjnem 2018 – 85.000 dětí ve věku pěti let zemřelo na akutní podvýživu. OSN minulý měsíc varovala, že až 14 milionů Jemenců je na pokraji hladomoru. OSN se zapojila do jednaní a snaží se obnovit rozhovory o ukončení tříleté války, která způsobila nejhorší humanitární krizi na světě. Podle OSN nejméně 6.800 civilistů bylo zabito a 10.700 bylo zraněno. Současně 22 miliónů lidí potřebuje humanitární pomoc, což je více jak polovina obyvatel země, konflikt také vedl k vypuknutí cholery, která postihla 1,2 milionu lidí. Chudoba v Jemenu je rozsáhlá, neustálé boje přinutily opustit své domovy více než 3 miliony obyvatel.
Konflikt, který nikoho nezajímá.. tak v Jemenu pokračuje a Saúdská Arábie společné s koalicí a tichou podporou Západu ničí Jemen bombardováním a hladomorem. Mírové snahy OSN jsou prozatím neúspěšné. Pokud součastný hladomor bude pokračovat, každoročně zemře okolo 20-30% dětí. OSN se rozhodlo a znovu pokuší o mírové jednání a vyslalo dne 22. listopadu 2018 zmocněnce pro Jemen – Martin Griffiths, který přijel do jemenského hlavního města Saná kvůli rozhovoru se šéfem šíitských povstalců Abdamálikem Húsím, aby připravil půdu pro mírové jednání ve Švédsku, které by se mělo konat v prosinci 2018.
Ke dni 1. června 2018 Ministerstvo vnitra České republiky – odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality definuje 6 nejhorších bezpečnostních hrozeb pro Českou republiku. Jde o terorismus, organizovaný zločin, kybernetické hrozby, extremismus, bezpečnost civilního letectví a korupci. Bezpečnostní hrozby ohrožují každodenní fungovaní státu a bezpečí obyvatel, narušují stabilitu ekonomiky, podkopávají demokratické hodnoty a mohou způsobit zánik právního státu. Stát by měl vynaložit veškeré prostředky k ochraně obyvatel a k zamezení těchto zločinů. Boj proti terorismu je hlavní prioritou ČR. Další zásadní hrozbou je organizovaný zločin, který hodnotí ministerstvo vnitra jako jednu z nejvážnějších nevojenských hrozeb.
Terorismus
Po událostech ze dne 11. září 2001 byla potřeba, aby Česká republika reagovala na definici teroristického činu, kterou zveřejnila dne 27. prosince 2001 Rada EU.Terorismus byl definován jako použití násilí nebo hrozby násilím, obvykle zaměřené proti osobám, s cílem vyvolat strach, jehož prostřednictvím jsou dosahovány politické, náboženské nebo ideologické cíle. Úroveň připravenosti České republiky na případný teroristický útok je podle Ministerstva vnitra hodnocen jako odpovídající. Česká republika je dle Ministerstva vnitra připravena čelit případným teroristickým útokům. Ministerstvo radí firmám i institucím, jak se chránit před útoky. Experti se nechávají inspirovat v Izraeli, kde mají s terorismem dlouholeté zkušenosti.
Zdrojem hrozeb mohou být vazby školy či jejího personálu a žáků na politické symboly nebo určitou etickou či náboženskou skupinu. Protiteroristická opatření jsou aplikována v centru Prahy v období svátků nebo při konání sportovních a kulturních shromáždění, kde se vyskytují větší skupiny obyvatel nebo turistů. Vzhledem k zapojení státu do současné fáze protiteroristického úsilí, a v souvislosti se členstvím země v Evropské unii a Severoatlantické aliance je třeba případná rizika nepodceňovat a odpovídajícím způsobem se na ně připravovat.
K posílení bezpečnosti nainstalovala policie během Vánočních svátků v centru Prahy betonové bloky.
Vzhledem k vlně větších nebo menších teroristických útoků v Evropě, Česko doposud patří ke státům, kde platí první, nejnižší stupeň teroristické hrozby. Tu v současnosti hlásí 15 evropských států. Kromě Česka ještě například zmíněné Irsko, Island, Švýcarsko, Polsko, Maďarsko nebo Slovinsko. Česko se stalo spíše tranzitní zemí přes kterou projíždějí organizované skupiny. Nemůže se také vyloučit jako úkryt pro teroristické skupiny. Prozatím se v ČR neodehrály teroristické útoky spáchané muslimskými radikály jako v ostatních evropských zemích, kde nejvyšší třetí stupeň ohrožení platí kromě Španělska například ve Velké Británii, Francii a Německu.
Stupně ohrožení terorismu v Evropě (info.cz 2017)
1.stupeň ohrožení terorismem, 2. stupeň ohrožení terorismem, 3. stupeň ohrožení terorismem
Organizovaný zločin
Organizovaný zločin je druhem skupinové trestné činnosti páchané organizovanou skupinou nebo organizací. Tyto skupiny jsou většinou dobře strukturně organizovány k páchání pravidelné závažné trestné činnosti. Cílem organizovaného zločinu je získat co největší zisk a minimalizovat náklady. Zisk se nemusí týkat pouze materiálních hodnot, ale i společenského, ekonomického a politického vlivu. Organizovaný zločin ohrožuje stabilitu světového hospodářského a politického systému. Boj proti organizovanému zločinu je jednou z předností národně-bezpečnostní politiky. Nejaktivnější skupiny organizovaného zločinu bývají kromě Čechů- 49%, také cizinci- 51%, nejčastěji s vietnamským, ukrajinským, albánským nebo ruským původem. Méně jsou zastoupeny další národnosti – Bulhaři, Rumuni nebo občané z Nigérie. Činnosti těchto skupin se z větší části prolínají, přičemž mezi nejvýnosnější aktivity patří hospodářská kriminalita, nelegální migrace, obchod s lidmi, výroba a distribuce omamných a psychotropních látek a autokriminalita. Výnosy zločineckých skupin se pohybují v rozmezí milionů až několika miliard českých korun ročně.
Policisté během roku 2017 zabavili 1,1 tuny marihuany
Průzkum, který se provádí mezi experty každoročně od roku 1993, označil za nejrozšířenější aktivity organizovaného zločinu v České republice výrobu a distribuci drog a krádeže aut. K razantnímu nárůstu v posledních letech došlo i v případě praní špinavých peněz, korupce, úvěrových, směnečných a daňových podvodů nebo nelegální výroby alkoholu a cigaret. Na druhou stranu klesá počet krádeží uměleckých předmětů, které vévodily žebříčku v devadesátých letech. Ženy se na organizovaném zločinu podílejí přibližně 13%. Nejčastěji se podílejí na organizování prostituce, kuplířství, obchodu s lidmi a drogové kriminalitě. Proti organizovanému zločinu je důležitá vzájemná spolupráce se zahraničními zeměmi, aby nedocházelo k hladkému přesunu zboží, osob a financí přes státní hranice. Koncepce boje proti organizovanému zločinu do roku 2023 byla schválena vládou v květnu 2018. Jde o formulaci opatření k vytváření dlouhodobých podmínek pro práci bezpečnostních sborů v oblasti odhalování a postihování organizovaného zločinu na území České republiky.
Podle hrubého domácího produktu na obyvatele, je Katar jedna z nejmenších, ale zároveň nejbohatších zemí světa. Tomu přispívá hlavně ropný průmysl, který tvoří více než 60% tamního HDP. Dne 2. prosince 2010 výbor FIFA vybral Katar jako pořadatele fotbalového mistroství světa na rok 2022. Katar se tak stane první středo-východní zemí, která bude pořádat mistrovství světa ve fotbale. Poslední dobou se ale Katar potýká s diplomatickou krizí, která ovlivňuje budoucnost rozvoje katarských projektů.
Již od loňského roku se politické vztahy se sousední zemí- Saúdskou Arábií nadměrně zhoršily. Dne 5. června 2017, SA uvalila na Katar dopravní i obchodní blokádu, která se vztahuje na veškerou námořní, pozemní i leteckou dopravu. Saúdská Arábie, společně se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a Egyptem, přerušila s Katarem diplomatické styky.
Záminkou pro blokádu bylo obvinění Kataru z podpory teroristické organizace, udržování úzkých vztahů s Íránem, a také podpora radikálů jako je Islámský stát i pobočka al-Káidy v Sýrii, pod jménem an-Nusrá. Katar však obvinění z podpory terorizmu odmítá a tvrdí, že okolní státy proti němu plánují vojenskou intervenci. Blokáda paradoxně vedla k posílení a vytvoření samostatnosti Kataru. Na druhou stranu více než 12 tisíc rodin přišlo o spojení s příbuznými.
Saúdská Arábie dne 5. července 2017 navrhla zrušení blokády za splnění následujících požadavků:
Katarský ministr zahraničí Šejk Mohamed bin Abdulrahman Al Thani sdělil, že tyto požadavky nemohou být akceptovany, jelikož by narušily suverenity Kataru. A Katar se své suverenity vzdát nehodlá.
Saúdské Arábii ale nyní dochází trpělivost a rozhodla se ve sporu zavést efektivnější odloučení. Nový projekt je tak dalším pokračováním diplomatické krize mezi Katarem a Saúdskou Arábií. Letos v dubnu 2018 Saúdská Arábie navrhla odříznout Katar od Arabského poloostrova. Plánuje vybudovat průplav a z katarského poloostrova tak vytvoří ostrov, odříznutý od zbytku Blízkého východu. Tento projekt by se měl nazývat Mořský průplav Salwa, informovaly o tomto listy Ar-Rijád a Sabk. Podle těchto zdrojů se dále Saúdská Arábie chystá na hranici s Katarem vybudovat vojenskou základnu, turistické letovisko nebo úložiště jaderného odpadu. Projekt by měl být financovan Saúdskou Arábií společně se Spojenými arabskými emiráty za pomoci egyptských developerů a měl by být dokončen během jednoho roku. Jeho cena se odhaduje přibližně na 750 milionů dolarů (téměř 17 miliard korun). Plánuje se, že kanál bude 60 kilometrů dlouhý, 20 metrů hluboký a 200 metrů široký.
Blokáda a nová hrozba v podobě kanálu donutily Katar najít si nové spojence, konkrétně Írán a Turecko, se kterými Saúdská Arábie rovněž nemá dobré vztahy. Katar tak z důvodů ohrožení v oblasti obrany, uzavřel nedávno dohody s USA, Francií, Itálií a Británií.
Obyvatelé Kataru se domnívají, že tento projekt bude pro Saúdskou Arábii i její společníky finančně náročný, a proto by k záměru nemuselo dojít právě z důvodů nedostatku financí.
