Měsíc: Únor 2021 | Diplomatická akademie

Prvního ledna převzalo Portugalsko předsednictví v Radě Evropské unie z rukou Spolkové republiky Německa (SRN). Ta držela předsednictví v druhé polovině roku 2020, tedy v době, kdy se v Evropě naplno rozjela pandemie. Ačkoliv je zatím na velké zhodnocení německého předsednictví brzy, určité závěry jsou již patrné. Hodnocení německého předsednictví již ale například vydal server Politico. Tento článek je rozdělen na dvě části. První část hodnotí výkon německého předsednictví. Ve druhé části článek pojednává o současném předsednictví v Radě EU, cílech a výzvách tohoto předsednictví.

Hodnocení německého předsednictví

Předsednictví SRN přišlo v době, kdy Evropská unie čelila hned několika zásadním tématům. Kromě pandemie s ní spojeného záchranného balíčku pro ekonomiku EU, je třeba zmínit minimálně otázku Brexitu a proces návrhu a schvalování víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a rozpočtu na rok 2021. Německé předsednictví si však zvolilo i další své priority, mezi které patří migrační politika rozvoj digitalizace v Evropě, zvyšování konkurenceschopnosti napříč Unií, sociální otázky, mezi nimiž se mimo jiné objevuje např. podpora mladých Evropanů či rovnost žen a mužů, nebo záležitosti klimatických podmínek.

Díky zásadním tématům předsednictví, která bylo nezbytné vyjednat, se SRN ocitla v čele několika problémů, mezi které lze zcela jistě zařadit otázku sporu s Maďarskem a Polskem o dodržování základních demokratických principů. Samotný Brexit byl také výzvou, která již vypadala beznadějně a jejíž řešení jsme mohli spatřit těsně před koncem minulého roku, tedy těsně před koncem přechodného období Spojeného království.

Při hodnocení německého předsednictví je však nutné mít na paměti pandemii a brát tak v potaz, že některé cíle byly značně více prioritní než jiné. Během únorového plenárního zasedání byl schválen záchranný balíček, který bude z jisté části tvořen půjčkami s odloženou platností. Tento protikrizový balíček nemá směřovat pouze na boj proti pandemii, ale také do digitalizace či na podporu v ekologických otázkách. Nicméně schválení nyní leží na jednotlivých členských státech Unie, ty musí schválit navýšení společných výdajů. I přes prvotní veto Maďarska a Polska v otázce víceletého finančního rámce na následujícího období, v první polovině prosince SRN přišla s kompromisem, díky kterému se nakonec tento rámec podařilo schválit.

Úspěch je třeba německému předsednictví připsat také v oblasti klimatu. Již v březnu roku 2019 se Evropský parlament shodl na nezbytnosti změny klimatických cílů Unie do roku 2030, aby byla Unie schopna do roku 2050 zajistit nulové emise skleníkových plynů. Tento problém se stal zásadním tématem německého předsednictví, které také přišlo s řešením. Lídři členských států Unie nakonec podpořili návrh snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti roku 1990 o celých 55 %. Problematickým v této oblasti opět bylo Polsko, kvůli svému těžebnímu průmyslu, které požadovalo vyšší finanční podporu ze strany Unie. Do této oblasti by nakonec mělo směřovat 30 % z nového rozpočtu.

Jak již bylo zmíněno výše těsně před koncem německého předsednictví, na Štědrý den, se také podařilo uzavřít brexitovou dohodu, se kterou již většina občanů EU nepočítala. Během vyjednávání této dohody se objevilo hned několik problémů, mediálně nejznámější se týkal rybolovu, kde byl problém kvót v tzv. exkluzivních ekonomických zónách dříve vytvořených v rámci Společné rybářské politiky EU. Řešením se stala adaptační dohoda na období do poloviny roku 2026. Během adaptačního období se bude snižovat rybolovná kvóta EU ve vodách Spojeného království. Po roce 2026 každoročně mezi EU a Spojeným královstvím probíhat jednání na novou výměru kvót.

Ačkoliv však brexitová dohoda znamená splnění cíle předsednictví, mluví se o tom, že je to částečná prohra německého předsednictví. Problémovou oblastí se i po uzavření dohody jeví Severní Irsko, což jsme mohli vidět například při spekulaci o vakcínách přecházejících zde mezi EU a Spojeným královstvím. Jako neúspěch pak určitě můžeme označit nezahájení vyjednávání o členství se Severní Makedonií.

Cíle a výzvy portugalského předsednictví pro první polovinu roku 2021

Portugalské předsednictví v čele s premiérem Antóniem Costou na to německé naváže v několika oblastech. Tou nejzásadnější se stále jeví otázka pandemie. Portugalsko se chce věnovat stejně jako SRN také digitalizaci či ekologické udržitelnosti. Nicméně priority portugalského předsednictví najdeme v jiných třech oblastech, z nichž jedna je sociální politika. Portugalsko se plánuje zaměřit na migrační pakt Evropské unie a zde dohnat nedostatky předsednictví Německého. Zároveň v této oblasti Portugalsko plánuje také uzavřít dohodu s Tureckem o garanci teritoriální integrity Řecka a Kypru. K sociální politice Unie očekává summit lídrů EU v Portu v květnu tohoto roku. Druhá z těchto priorit je zaměřena na víceletý finanční rámec na nové období 2021–2027. Pro tento rámec je zapotřebí ještě doplnit nezbytnou legislativu a s ní spojené podmínky pro čerpání z fondů. Portugalsko uvádí, že obnova ekonomik napříč Unií musí být inovativní, zelená a udržitelná. Poslední ze tří stěžejních priorit portugalského předsednictví je zaměřena na posílení strategické autonomie Unie. Portugalsko chce v této oblasti posilovat jednotný trh, ale také věnovat se multilaterálním dohodám, plán je zaměřit se především na oblast Evropského sousedství, Afriku, indicko-pacifický region a celou transatlantickou oblast.

Costa zmínil, že jedním z cílů v této oblasti je summit Evropské unie se státy Afriky, dalším pak obnovení vztahů se Spojenými státy americkými. Nicméně Costa odmítá vztahy EU-USA upřednostnit na úkor podepsané dohody s Čínou. Tato investiční dohoda vyjednaná během loňského roku, uzavřená mezi Evropskou komisí a Čínou, má za cíl zlepšit podmínky pro podnikání evropských společností v Číně, ale také vytvořit nová pracovní místa a prohloubit vzájemnou spolupráci těchto dvou ekonomik. Nicméně např. Michael Schuman zmiňuje, že se EU dříve či později dostane do fáze, kdy se bude muset rozhodnout, zda si jako svého globálního partnera zvolí USA či Čínu.

Portugalské předsednictví by se mělo také snažit dokončit reformu Společné zemědělské politiky či započít přístupová jednání se Severní Makedonií, kde se však problémově jeví vztahy Severní Makedonie a Bulharska, nebo jak bylo zmíněno výše, zaměřit se na společné otázky s německým předsednictvím jako je globalizace a digitalizace.

Je však nezbytné zmínit, že Unie se stále nedostala z pandemie, a tak je otázkou, kolik ze svých cílů Portugalsko naplní a kolik z těchto cílů se přesune do druhé poloviny roku, a tedy na předsednictví v rukou Slovinska.

Autorem je Bc. Kateřina Horáková.