Ruská invaze na Ukrajině přiměla státy zamyslet se nad svou bezpečností, přijímají se opatření zvyšující obranu a nezávislost na Ruské federaci. Do popředí se také dostala otázka členství v NATO. Od začátku invaze začaly o vstupu do Severoatlantické aliance přemýšlet i Finsko a Švédsko, které upustily od desetiletí zastávaného názoru, že mír se nejlépe udržuje nestranností. V této době je mezinárodní společenství přesvědčeno, že tyto Skandinávské státy požádají o vstup do NATO a stanou se součástí společné obrany.
Finsko sdílí s Ruskem 1300 kilometrů dlouhou hranici. Nezávislost na Rusku získalo v roce 1917. Poté během druhé světové války proti němu vedlo dvě války, jejichž výsledkem byla ztráta území ve prospěch Moskvy. Po válce, v roce 1948, podepsalo Finsko s Ruskem dohodu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, která upevnila hospodářský a politický vliv Ruska v zemi a izolovala Finsko od západní Evropy také vojensky. Finsko tedy do této doby spoléhalo na vlastní vojenskou sílu a přátelské vztahy s Moskvou. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu však své dosavadní postupy obranné strategie vůči Rusku diskutuje.
Stejně se tomu děje i v sousedním Švédsku. To nevedlo žádnou válku za posledních 200 let. Zahraniční politika po druhé světové válce se vyznačovala především podporou demokracie na mezinárodní úrovni, mnohostranným dialogem a jaderným odzbrojováním. Navíc po konci studené války omezilo svou armádu, v domnění, že v případě invaze mohou ruské jednotky pozdržet a vyčkat na pomoc spojenců.
Finsko i Švédsko od své zásady neutrality upustily již v roce 1995, kdy se staly členy Evropské unie, a z původní formální neutrality přešly k vojenské neangažovanosti. Oba státy se ale v posledních letech alianci přibližují. Vyměňují si zpravodajské informace a účastní se aliančních cvičení. Navíc stále agresivnější Rusko probouzí snahy o užší spolupráci.
V nejbližší době se rozhodne
Ve Finsku jsou průzkumy veřejného mínění jednoznačné, podle nich 68 % Finů souhlasí se členstvím v NATO, pouze 12 % se vyjadřuje proti. Také většina politických stran podporuje vstup. Zdá se tak, že má Finsko k podání žádosti o členství blízko. Finská premiérka Sanna Marin dále uvedla, že se Finsko chystá přehodnotit jeho bezpečnostní strategii, a přestože nechtěla vymezit přesný časový plán řekla, že se o vstupu do NATO Finsko rozhodne v rámci týdnů. Tamní parlament začal o možnosti členství v NATO jednat 21. dubna, kdy jeho hlavní parlamentní skupiny vyjádřily podporu určité formě vojenské aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Nadcházející dny budou v rozhodnutí klíčové. 12. května se Finsko chystá rozhodnout o podání žádosti, kterou by nejprve měl oznámit finský prezident Sauli Niinisto. Očekává se, že o tom, jestli se Finsko bude chtít připojit k alianci, bude rozhodnuto před dvoudenním summitem NATO v Madridu, který začíná 29. června.
Podle průzkumů veřejného mínění podporuje ve Švédsku vstup do NATO těsná většina populace. Švédští sociální demokraté – největší strana, která byla u moci po většinu minulého století – jsou považováni za největší překážku v podání žádosti. Své námitky však v poslední době přehodnocují. Tato strana by měla ve dnech 9. – 12. května vést interní debatu o tom, zda upustit od dlouhodobého odporu vůči členství v NATO, rozhodnout by se měla nejpozději do 24. května. Švédská vláda rovněž přezkoumává širokou bezpečnostní politiku a do 13. května by měla předložit zprávu o přezkumu. Premiérka Magdalena Andersson uvedla, že chce počkat na výsledek revize, než učiní nějaké rozhodnutí.
V září se ve Švédsku také konají parlamentní volby, jejichž ústředním tématem je členství v NATO. Jasný mandát od voličů by vládě usnadnil podání žádosti. Pokud by se však Finsko rozhodlo podat přihlášku dříve, byl by na Švédsko vyvíjen tlak, aby jej následovalo.
Moskva hrozí zbrojením
Rusko opakovaně varuje před „vážnými důsledky“, pokud by se Finsko a Švédsko staly členy NATO. Jelikož by se pozemní hranice aliance s Ruskou federací více než zdvojnásobila, chtěla by Ruská federace, podle Dmitrije Medveděva, posílit uskupení pozemních sil, protivzdušné obrany a rozmístit námořní síly ve Finském zálivu. Pravděpodobně by chtěla také přesunout své jaderné zbraně k Baltskému moři, aby „byla obnovena rovnováha“. Napětí mezi zeměmi by tak získalo na síle.
Jaký je postup?
Prvním krokem k členství je vyhlášení svého záměru o přistoupení k Washingtonské smlouvě. Poté by NATO mohlo obě země vyzvat k přístupovým jednáním a případně rozšířit akční plán členství. Na závěr těchto jednání musí žadatelé potvrdit svou ochotu a schopnost přistoupit k členství v NATO. Dále musí členové aliance podepsat a ratifikovat protokol o přistoupení v souladu se svými národními postupy.
Po dokončení tohoto kroku spojenci předloží své ratifikační listiny Spojeným státům, které jsou oficiálním depozitářem. Nakonec generální tajemník NATO vyzve uchazeče o členství ve Washingtonské smlouvě a pozvaní přijmou dohodu o přistoupení v souladu se svými národními postupy. Uložením závěrečných listin o přistoupení se země stanou oficiálními členy Severoatlantické aliance.
Autorka: Adéla Vašínová
Zdroje:
https://www.reuters.com/world/europe/finland-sweden-weigh-up-pros-cons-nato-membership-2022-04-13/
https://www.theguardian.com/world/2022/apr/25/sweden-and-finland-agree-to-submit-nato-applications
https://www.armscontrol.org/act/2022-05/news/finland-sweden-talks-join-nato
https://foreignpolicy.com/2022/04/29/sweden-finland-nato-ukraine-russia/
https://edition.cnn.com/2022/05/03/europe/finland-sweden-path-nato-membership-intl/index.html
