Válečnými barvami si již tváře nemalují, ale válečnou stezkou se stále prodírají. Minulost je v zemi indiánů pořád velmi jasně přítomná.  Američtí indiáni i dnes v každodenním životě pociťují, že jsou ve své vlastní zemi utlačovanou menšinou. Mizení domorodých žen beze stopy, ponižování, porušování dohod, zabírání a průmyslové využívání posvátného území. Je paradoxní, že původní indiánské kmeny nečelily expanzi žádného totalitního režimu, ale musely odolávat rozšiřujícím se Spojeným státům.
Země, která staví na silných demokratických zásadách.

Jak vypadá situace indiánů dnes a pokračuje kolonizace i ve 21. století?

INDIÁNI PŘED KOLONIZACÍ A DNES

Je těžké si představit dobu předtím, než byly Spojené státy hlavní světovou velmocí. Než se první průzkumník dostal na americkou půdu, kterou proslavil Kryštof Kolumbus v roce 1492, byla Amerika zemí patřící indiánským národům. Podle Bureau of Indian Affairs existuje 574 národně uznávaných indiánských kmenů a s počtem 4,5 milionů obyvatel představují indiáni asi 1,2% všech obyvatel Ameriky. l Během předkolumbovské éry se však předpokládalo, že existuje více než 1 000 indiánských civilizací, všechny sídlící tam, co bychom dnes považovali za Spojené státy.

Už v roce 1783, kdy skončila válka za nezávislost a Britské impérium definitivně uznalo existenci Spojených států amerických, zahájily USA dravou územní expanzi.  Zastáncem tohoto přístupu byl prezident Andrew Jackson. Třináct původních kolonií se do konce 18. století rozšířilo o Vermont, Kentucky a Tennessee a roku 1803 přibyla odkoupením od Francie také rozsáhlá Louisiana. Proudům osadníků směřujících do úrodných nížin kolem řek ale stály v cestě kmeny původních obyvatel.
Mezi lety 1790 a 1890 se odehrálo sedmnáct významných střetů s indiány. Docházelo k nim napříč celým ohromným územím dnešních Spojených států, od Floridy po Oregon. Mezi nimi i slavná bitva u Little Bighornu, kterou vyhráli indiáni a ve které zahynul podplukovník/generál Custer.
Od objevení Ameriky klesl tedy mezi lety 1490 a 1890 vlivem genocid a epidemií počet původních obyvatel Ameriky ze sta milionů na 1,8 milionu.

„ÚKLID“ INDIÁNŮ DO REZERVACÍ A ZAČÁTEK HAZARDU

Stát se zčásti snažil zabránit krveprolití tím, že pro indiány vytvářel rezervace, tedy zákonem vymezená chráněná území, kde měli mít domorodci možnost se postupně přizpůsobit moderní civilizaci. První rezervace ve správě federální vlády vznikly oficiálně roku 1786 na základě rozhodnutí Kongresu, nařízení prezidenta a také formálních smluv s kmeny. V roce 1791 se tak například do rezervace dobrovolně odebral kmen Čerokíů v Georgii a Severní Karolíně, ovšem tehdy ještě netušil, že jej o třicet let později čeká další, tentokrát velmi brutální odsun. Navzdory rozhodnutí Nejvyššího soudu podpořil tehdejší prezident Jackson úmysl státu Georgia přesídlit kmen Čerokíů z oblastí plánované těžby zlata. Zákon o odsunu indiánů, podepsaný prezidentem Andrewem Jacksonem 28. května 1830, byl bezprecedentním právním manévrem, který dal prezidentovi pravomoc uzavírat smlouvy s každým kmenem na východ od Mississippi, který je nakonec donutil vzdát se svých území výměnou za území na západě.
Na podzim roku 1838 se patnáct tisíc Čerokíů vydalo na více než tisícikilometrový pochod na západ, na planiny dnešní Oklahomy, kde měli v rezervaci nalézt nový domov. Tzv. slzavá stezka (Trail of Tears) však pro ně měla fatální následky. Vyčerpávající cestu v chladném počasí nepřežily čtyři tisíce lidí.

Konflikty mezi indiánskými kmeny hájícími svůj způsob života a bílými Američany odhodlanými přestěhovat se a změnit je pokračovaly po celé 19. století. Hnací touha vlády USA začlenit nová území a pokračovat ve své západní expanzi, odůvodněné jako „Manifest Destiny“, znamenala další vysídlení a strádání pro většinu původních Američanů.
Domorodé národy byly opět nuceny přestěhovat se na ještě menší pozemky, které se nyní nazývají rezervace. Americká vláda slíbila, že podpoří přesídlené kmenové členy potravinami a dalšími zásobami, ale jejich závazky často nebyly splněny a schopnost domorodých Američanů lovit, rybařit a sbírat jídlo byla vážně omezena. Nemoci, hladovění a deprese zůstaly pro mnohé konstantní. Kromě toho, že byli přemístěni do rezervací, domorodci byli vystaveni organizované strategii kulturního vyhlazení. Od 60. let 19. století až do začátku 20. století vznikaly internátní školy s mandátem indoktrinovat domorodé děti do bílé americké kultury ve snaze vymýtit jejich domorodé ideologie a tradice. Zakazovaly dětem s použitím násilí a psychického nátlaku mluvit jejich kmenovými jazyky, vyžadovaly od nich oblečení a účesy v americkém stylu a povzbuzovaly je, aby opustily své původní náboženství ve prospěch křesťanství.
Dnes existuje ve Spojených státech amerických asi dvě stě padesát rezervací. Situace se liší stát od státu, obecně však vláda původním Američanům již přiznává například právo na vzdělání v domorodém jazyce a právo na provozování šamanismu. Přiznáno je i právo na výnosy z těžby nerostných surovin, které se nacházejí v rezervaci, a na neomezený lov a rybolov. Vláda rovněž zajišťuje zvýhodněnou daňovou politiku u širokého spektra zboží včetně alkoholu a cigaret, a umožnuje indiánům dosáhnout poměrně slušných výdělků z provozování kasin a turistického ruchu. Hazard sice vylepšil rozpočet hlavně některých menších kmenů, ve srovnání se zbytkem Ameriky jsou však indiáni pořád velmi chudí, dožívají se kratšího věku, trpí nepoměrně častěji obezitou, alkoholismem a závislostí na návykových látkách. Kvůli menší tělesné odolnosti mají prý až 12 % úmrtí indiánů na svědomí právě lihoviny.

Největší rezervaci ve Spojených státech má kmen Navajo. Na území velkém téměř jako Česká republika na pomezí Arizony, Nového Mexika a Utahu žije asi 175 tisíc příslušníků tohoto hrdého národa. Mladí Navajové slibují ve škole věrnost americké vlajce. Navažština už jejich rodným jazykem vlastně není. Většina dětí doma mluví jen anglicky. Mnoho indiánů nevidí důvod, proč usilovat o zachování rodného jazyka.
V některých místech jsou podmínky přímo otřesné. Například v rezervaci Pine Ridge, kde žije zhruba 45 tisíc Siouxů Oglala, dosahuje nezaměstnanost více než 80 %. V jednom domě tam bydlí v průměru patnáct lidí; polovina populace nad čtyřicet let má cukrovku, zhruba stejné procento trpí alkoholismem; ročně spáchá sebevraždu asi stovka lidí. Podobné rezervace se stávají pro americkou vládu tikající bombou.
Životní zkoušky v mnoha indiánských rezervacích zůstávají dnes komplikovaným celostátním problémem, protože původní obyvatelé Ameriky se nadále vyrovnávají s následky dědictví nuceného přesídlení a bojem o zachování kulturních tradic a jazyků.

STATUS INDIÁNŮ – VOLEBNÍ PRÁVO A PLNÉ OBČANSTVÍ

Domorodí Američané čelili staletí bojům, než získali plné americké občanství a právní ochranu svých hlasovacích práv.
Mnoho vládních úředníků se domnívalo, že domorodí Američané by měli být asimilováni do americké kultury hlavního proudu, než jim bude uděleno volební právo. Dawesův zákon z roku 1887 byl přijat, aby pomohl urychlit asimilaci. Zajišťoval rozpuštění indiánských kmenů jako právnických osob a rozdělení kmenových pozemků mezi jednotlivé členy (s omezením na 160 akrů na hlavu rodiny, 80 akrů na dospělou svobodnou osobu), přičemž zbývající pozemky byly prohlášeny za „přebytečné“. Snyderův zákon z roku 1924 připustil původním Američanům narozeným v USA plné americké občanství. I po schválení tohoto zákona o občanství bylo původním Američanům stále znemožněno účastnit se voleb, protože ústava ponechala na státech, aby rozhodly, kdo má právo volit.
To získali až v roce 1948, jako poslední menšina v USA. Oficiálně všichni ale až od roku 1962, než všech padesát států umožnilo domorodým Američanům volit. Do té doby jim jednotlivé státy stále bránily v hlasování z vykonstruovaných důvodů, jako jsou testy gramotnosti, daně z hlavy a tvrzení, že pobyt v rezervaci znamená, že člověk není také rezidentem tohoto státu. Aby toho nebylo málo, v roce 1978 Nejvyšší soud rozhodl, že kmenové národy postrádají pravomoc stíhat občany USA, kteří nepatří mezi domorodé obyvatele – opět za jakýkoli zločin. Mnoho odborníků se domnívá, že je to jeden z důvodů, proč domorodí lidé zažívají nejvyšší míru mezirasového násilí v zemi.
To znamená, že indiáni dostali právo volit nejen po Afroameričanech, kterým bylo přiznáno roku 1870 patnáctým dodatkem Ústavy, ale i po ženách, které ho nabyly poté, co byl 18. srpna 1920 ratifikován 19. dodatek.

VLIV INDÁNŮ VE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE – WIND TALKERS

Za druhé světové války naverbovala americká armáda 29 členů kmene Navajo, aby vytvořili kód založený na jejich tehdy nepsaném jazyce. Kód, využitý armádou USA v Tichomoří, byl jen v hlavách Navajů vycvičených v radiové komunikaci. Každá zpráva přečtená nahlas wind talkerem byla vzápětí okamžitě zničena. Žádný indián nesměl padnout do rukou Japonců a prozradit jim způsob komunikace. Zkušení vojáci USMC dostali tedy za úkol tyto spojaře chránit, ale v případě, že by hrozilo jejich zajetí, měli příkaz je zabít.
Pomoc indiánských kmenů pro šifrovaný jazyk nebyl využit poprvé. Už během první světové války Spojeným státům posloužil jazyk kmene Čoktavů pro kódované zprávy. Meziválečná doba byla ale dost dlouhá na to, aby se Němci a Japonci naučili čoktávštinu a ostatní jazyky původních obyvatel, s navažštinou to ovšem nešlo. Krom toho, že se jedná o extrémně těžký jazyk se složitou syntaxí a lingvistikou, neexistoval až do druhé poloviny 20. století v psané formě – nebyla tedy možnost se jazyk bez pomoci rodilých mluvčích jakkoliv naučit. Jednotlivá slova navíc můžou mít až několik významů, podle toho, jak znějí.
Je lehce ironické, že wind talkers byli požádáni, aby používali své původní jazyky k boji za Ameriku, ale na druhou stranu mnoho z nich bylo nuceno navštěvovat vládní nebo náboženské internátní školy, které se snažily asimilovat domorodé národy a trestaly studenty za mluvení v jejich původním jazyce.

INDIÁNSKÉ ŽENY JAKO OBĚTI TRESTNÝCH ČINŮ

Indiánské ženy mizí beze stopy, jsou sexuálně napadány a vražděny v mnohem větší míře, než je tomu u jiných etnik v USA. Problémem jsou tábory s dělníky, kteří v sousedství indiánských rezervací pracují na ropné infrastruktuře. Počet násilných činů páchaných na indiánských ženách na takových místech často roste. Obecně jsou pachateli převážně Američané neindiánského původu. Federální úřady se takových případů často odmítají ujmout. V některých případech chybí peníze i lidé, ale často je příčinou také rasismus. Původní obyvatelé proti lhostejnosti úřadů protestovali v americkém hlavním městě. Poslední statistika udává skoro 6 000 pohřešovaných domorodých Američanek. Jednoduše řečeno, trestní právní systém v indiánské zemi je narušen. Co jiného by mohlo vysvětlit tyto statistiky – více než 84% domorodých žen zažilo během svého života násilí a více než 56% domorodých žen zažilo sexuální násilí. Toto jsou údaje přímo od federální vlády, a to jsou pravděpodobně nízké odhady.
Domorodé komunity také zažívají vyšší míru sebevražd ve srovnání se všemi ostatními rasovými a etnickými skupinami v USA, přičemž sebevražda je osmou nejčastější příčinou úmrtí amerických indiánů a domorodců z Aljašky ve všech věkových kategoriích. Pro nativní mládež ve věku 10 až 24 let je sebevražda druhou nejčastější příčinou smrti. Domácí násilí, kulturní odloučení, odcizení a tlak na asimilaci přispívají k vyššímu počtu sebevražd mezi americkými indiány.

NARÁŽKY A RASISMUS

S kolonizací Nového světa vstoupily na scénu extrémní projevy rasismu – masakry, nucené přesuny, „indické války“, smrt hladem a nemocemi. Dnes by se takové praktiky nazývaly etnické čistky a genocida.
Dnes mají původní obyvatelé Ameriky ve srovnání s národní populací výrazně nižší střední příjmy, nižší vlastnictví domů, zvyšující se zdravotní rozdíly a dvojnásobnou míru chudoby. Tyto výsledky jsou účinky systému bílé nadřazenosti. Ve srovnání s jinými rasovými/etnickými skupinami zažívají američtí indiáni vyšší míru násilných trestných činů. Podle Bureau of Indian Affairs například mezi lety 1992 a 2002 zažili američtí indiáni přibližně 100 násilných trestných činů na každých 1 000 osob ve věku dvanáct a více let, ve srovnání se 41 na 1 000 osob mezi bělochy a 50 na 1 000 osob mezi černochy.
Citlivá témata se objevují také v jazyce a například názvech sportovních týmů, což jen podporuje stereotypní obraz indiánů v americké společnosti. Amanda Blackhorse z kmene Navajů upozorňuje, že domorodí Američané jsou především lidé, nikoliv Rudokožci, Skalpy či jiná stereotypní označení. Výsledkem veřejné kritiky dochází k nápravě stavů, příkladem je tým NFL, který se kvůli národnímu tlaku přejmenoval z the Redskins v roce 2019 na the Washington Commanders. Kritizovány jsou i indiánské halloweenské kostýmy, které jsou pro domorodé obyvatelstvo často velmi urážlivé. Takové stereotypy mohou snižovat sebevědomí indiánské mládeže, kteří kvůli tomu, jak jsou zobrazováni, následně mají špatný pocit ze sebe a své identity. Neselhávají v tomto ohledu USA trochu v ochraně práv indiánů?

LAKOTSKÝ SLOVNÍK, KTERÝ SE DOSTAL DO KNIHOVNY BÍLÉHO DOMU – JAN F. ULRICH

S odkazem na domorodé jazyky, kterými už mluví pouze stará generace, musí být zmíněn český úspěch v oblasti lakotštiny. Jan F. Ullrich pochází z Valašského Meziříčí, je překladatelem, učitelem anglického jazyka, lingvistou, a především předním odborníkem na jazyk a kulturu siouxského kmene Lakota. Cestoval po rezervacích kmene Lakotů, byl přijat do lakotské komunity a vzděláván nejvyšším představitelem lakotské spirituality. Po návratu napsal první slovník, gramatiku lakotštiny a několik dalších prací o Lakotech. Lakotů je dnes zhruba 150 tisíc, z nich mluví lakotštinou jako rodným jazykem méně než 10%. Ale stoupá počet těch, kteří se lakotštinu učí a používají ji jako druhý jazyk. Díky slovníku lakotského jazyka se daří jazyk vracet mezi lidi. Jazyk je součástí ztracené identity a ten si může každá komunita, každý národ zachránit tím, že se k němu vrátí a bude ho používat.
Při příležitosti návštěvy prezidenta Obamy mu jako oficiální dar kmen Lakotů tento slovník daroval a v současnosti je uchováván mezi svazky knihovny v Bílém domě.

Domorodí Američané vybudovali základ, na kterém byla postavena tato krásná země, Amerika. Jejich víra, morálka, zemědělské techniky, kultura, móda a náboženství formovaly historii Spojených států a nadále formují kulturu, ve které Američané žijí dnes. Dovednosti a pomoc ze strany indiánů umožnila prvním poutníkům přežít krutou zimu roku 1620. Bez struktury, kterou vybudovali domorodí Američané, by Spojené státy, v nichž žijí, neexistovaly.
Reakce na kulturní a politickou moc domorodých Američanů byla genocida legitimizována vytvořením právní autority a institucionální kontroly. Tento systém bílé nadvlády pokračuje ve Spojených státech dodnes. Původní obyvatelé trpí v USA politicky, ekonomicky, ale také proto, že jsou z lidských bytostí degradováni na symboly sportovních týmů, romantizované postavy nebo maškarní kostýmy. Proto je potřeba nejen více mluvit o domorodých tradicích, ale také o problémech, kterým indiáni čelí a také o problémech, kterým čelí dnešní indiánské ženy, aby se jim dostalo patřičné národní pozornosti.
S nástupem prezidenta Joa Bidena ve Spojených státech začlo více sílit povědomí o tom, že součástí amerických dějin jsou i dějiny domorodých kmenů. Joe Biden a Kamala Harris jsou odhodláni podporovat odpovědnost USA vůči kmenovým národům, posilovat vztah mezi národy mezi Spojenými státy a indiánskými kmeny a pracovat na posílení postavení kmenových národů, aby řídily své vlastní komunity a rozhodovaly se sami. Například Joe Biden také jako první americký prezident v roce 2021 vyhlásil federálním národním svátkem Den domorodého lidu, který připadá na 12. říjen, tedy na Den Kryštofa Kolumba a výročí objevení Ameriky z roku 1492. Pro domorodce to byl počátek kolonialismu. Biden také už dřív jmenoval do funkce Secretary of the Interior Deb Haaland, arizonskou političku, která je indiánského původu. Na starosti má v administrativě záležitosti domorodců. Také americký prezident pozval 15. listopadu do Bílého domu 570 kmenových náčelníků a společně hovořili například o sociálních programech pro indiánské kmeny. Ale vyrovnávání se s koloniální minulostí a jejími důsledky, nejen s rasismem, ještě zdaleka není u konce.
Navzdory vážným tématům, která zde byla zmíněna, indiáni neztrácení naději. Tanec, zpěv, tradiční oděvy a ozdobné čelenky ukazují, že indiáni jsou pořád tady. Uchovat si kulturu, k tomu jsou potřeba srdce a mysl. Hmotné statky pomáhají, ale hlavní je, jak přemýšlíte, jaký máte cit, jak se chováte k druhým a jak vidíte sami sebe.

AUTOR: Lucie Klausová

ZDROJE:

Knihy
CURTIS, Edward. The North American Indian. The Complete Portfolios. Washington, DC : Library of Congress. Taschen, 1999. ISBN 978-3-8365-5056-7.

DUNBAR-ORTIZ, Roxanne. An Indigenous Peoples‘ History of the United States. the United States: Beacon Press, 2015. ISBN 0807057835.

Internetové zdroje
https://www.un.org/WCAR/e-kit/indigenous.htm
https://networkadvocates.org/recommittoracialjustice/legacy/
https://www.npr.org/2017/11/14/563306555/poll-native-americans-see-far-more-discrimination-in-areas-where-they-are-a-majo
https://www.pbs.org/wgbh/americanexperience/features/vote-not-all-women-gained-right-to-vote-in-1920/
https://www.pbs.org/wgbh/roadshow/stories/articles/2015/5/25/how-american-indian-reservations-came-be
https://www.loc.gov/classroom-materials/elections/right-to-vote/voting-rights-for-native-americans/
https://www.nytimes.com/2020/07/31/style/19th-amendment-native-womens-suffrage.html
https://www.stoplusjednicka.cz/nerozlustitelny-sifrovaci-program-kod-navajo-skutecne-existoval
https://www.muzivcesku.cz/neuveritelny-pribeh-indiani-kmene-navahu-pomohli-vyhrat-druhou-svetovou-valku/
https://study.com/learn/lesson/native-american-civilizations-pre-columbus-tribes-facts-cultures.html
https://joebiden.com/tribalnations/#
https://www.whitehouse.gov/briefing-room/statements-releases/2022/11/30/fact-sheet-biden-harris-administration-announces-new-actions-to-support-indian-country-and-native-communities-ahead-of-the-administrations-second-tribal-nations-summit/
https://www.stoplusjednicka.cz/genocida-americkych-indianu-krvi-zbrocena-cesta-k-pozitivni-diskriminaci
https://wave.rozhlas.cz/zemrel-posledni-code-talker-z-ii-svetove-valky-indian-z-kmene-navajo-5253018
https://radiozurnal.rozhlas.cz/skutecny-zivot-indianu-v-usa-8087172
https://radiozurnal.rozhlas.cz/navahove-jsou-na-rozcesti-vrati-se-ke-svemu-jazyku-6322482
https://radiozurnal.rozhlas.cz/stale-je-nase-zeme-hlasi-se-o-pozornost-americti-indiani-pokracuje-kolonizace-i-7730026
https://www.valka.cz/526-Kod-Navajo
https://www.nationalww2museum.org/war/articles/american-indian-code-talkers
https://www.bartleby.com/essay/Native-Americans-Today-Essay-FCZFEJ285T
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/den-dikuvzdani-proc-se-slavi-indiani-usa_2111262314_ban
https://www.muzivcesku.cz/neuveritelny-pribeh-indiani-kmene-navahu-pomohli-vyhrat-druhou-svetovou-valku/
https://www.nicoa.org/national-american-indian-and-alaska-native-hope-for-life-day/
https://www.osobnostivalasska.cz/osobnost/jan-f-ullrich/
https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/jan-ullrich-lingvista-indiani-siouxove-lakotstina.A170412_143807_kolem-sveta_hig

Obrázky
https://i.imgur.com/HWaqa9R.jpg
https://www.biography.com/political-figures/sitting-bull