Vítáme Finsko v Alianci,“ prohlásil 4. dubna generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto totiž právě podepsal listinu o přistoupení. Stoltenberg poté v sídle NATO přijal i finského prezidenta Sauliho Niinistöa, aby spolu slavnostně vztyčili vlajku nového člena.
(Na fotce si finský ministr zahraničních věcí Pekka Haavisto si v Bruselu potřásá rukou se státním tajemníkem Antony Blinkenem. Mezi nimi stojí generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.)
První krok ke vstupu do NATO podniklo Finsko současně se sousedním Švédskem. Oba státy po důkladných debatách napříč společností a s parlamentní většinou podporující rozhodnutí předaly 18. května 2022 své oficiální přihlášky do Aliance. Po standardních přístupových rozhovorech mohly být 5. července 2022 podepsány i přístupové protokoly, díky kterým už zbývala pouze ratifikace členy NATO v souladu s jejich vnitrostátními postupy.
Ihned po podepsání přístupových protokolů byl vstup Finska i Švédska ratifikován Kanadou, Islandem, Norskem a Dánskem. V následujících dnech vstup zemí do Aliance podpořily i další státy včetně České republiky, která tak učinila 27. srpna 2022. Dokončení procesu ratifikace se však Finsko dočkalo až koncem letošního března, a to po dlouhých komplikacích způsobených Maďarskem a Tureckem. Vlády těchto států měly proti rozšíření Severoatlantické aliance námitky a odmítaly nové členy schválit. Po vyčerpávajících debatách umožnili vstup do NATO alespoň Finsku. Švédsko na dokončení své přihlášky stále čeká. Mluvčí maďarské vlády uvedl, že Budapešť pozdržuje švédské přijetí kvůli rozhořčení nad švédskou kritikou politiky premiéra Viktora Orbána v minulosti. Ankara zase Švédsku vyčítá laxní postoj vůči údajným teroristickým organizacím. Turecko jimi míní především zakázanou Stranu kurdských pracujících, kurdské milice YPG či stoupence duchovního Fethullaha Gulena.
Aliance se naposledy rozšiřovala před třemi lety, kdy do ní vstoupila Severní Makedonie. A přesto, že se přijetí Finska neobešlo bez komplikací, bylo nejrychlejším v novodobé historii NATO. Severská země se zařadila do transatlantického obranného bloku přesně v den 74. výročí jeho vzniku. Generální tajemník Stoltenberg před slavnostním ceremoniálem poděkoval finskému prezidentu Niinistöovi za jeho vynikající vedení a za to, že dovedl Finsko k nejúspěšnější Alianci v historii. „Jsem hluboce hrdý na to, že mohu přivítat Finsko jako plnoprávného člena naší Aliance, a těším se, že co nejdříve přivítáme také Švédsko,“ řekl. „Vstup do NATO je dobrý pro Finsko, je dobrý pro bezpečnost severských zemí a je dobrý pro NATO jako celek,“ dodal. Generální tajemník rovněž poznamenal, že vstup Finska ukazuje světu, že prezident Putin nedokázal „zabouchnout dveře NATO“. „Místo toho, aby alinaci oslabil, dosáhl opaku; NATO se rozrostlo a naše dveře zůstávají do široka otevřené,“ řekl.
První alianční zasedání, do něhož se zapojil finský zástupce, započalo bezprostředně po přijetí nového člena. Jednání šéfů diplomacií. Dvoudenní schůzka, na níž Česko reprezentoval ministr Jan Lipavský, bylo věnováno zejména dalším možnostem podpory Ukrajiny. V následujících dnech bylo vydáno i oficiální prohlášení, ve kterém se Finsko vstup do obranné aliance označilo za počátek éry jejich vojenské angažovanosti a zdůraznilo, že členství není namířeno proti nikomu a země vždy bude hledat v prvé řadě mírová řešení. Prezident zároveň dodal, že nezapomíná ani na Švédsko, a bude tedy dál pokračovat v úsilí o jeho připojení.
I v této době, kdy Evropa čelí zásadním bezpečnostním výzvám, zůstává Česká republika důvěryhodným a spolehlivým spojencem. Sama si po konci studené války a rozpuštění Varšavské smlouvy prošla aliančním programem Partnerství pro mír a mohla tak 12. března 1999 vstoupit do NATO. Od té doby se účastnila hned několika misí a na základě svých vojenských schopností a dostupných zdrojů podporuje zahraniční operace dodnes.
AUTOR: dh
ZDROJE:
https://www.nato-pa.int/content/finland-sweden-accession
https://www.nato.int/cps/en/natohq/news_213448.htm
https://valtioneuvosto.fi/en/finland-and-nato
https://www.bbc.com/news/world-europe-18023383
https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/bezpecnostni_politika/nato/priority_cr_v_nato.html
Česká republika je jediný stát ze zemí EU, který má v Sýrii zastoupení na nejvyšší úrovni a který od začátku krize nikdy nepřerušil svou diplomatickou přítomnost v zemi. Přestože většina zemí během syrské občanské války z bezpečnostních důvodů své velvyslance stáhla, česká velvyslankyně na svém postu zůstala. Česká republika tak získala výsadní postavení v tomto násilím zmítaném regionu. Náš diplomat reprezentuje nejenom naši zemi, ale i USA a země EU. Eva Filipi je také aktuálně nejstarší a nejdéle sloužící velvyslanec, kterého Ministerstvo zahraničních věcí v diplomatickém sboru má.
HISTORICKÝ VÝVOJ
Novodobá historie vzájemných vztahů začíná v polovině 20. let. Tou dobou byla Sýrie spolu s Libanonem spravovaná ještě v rámci francouzského mandátu vyhlášeného OSN. V roce 1926 byl v Aleppu na severu země zřízen československý honorární konzulát, jenž se zabýval především obchodem. Diplomatické styky mezi Československem a Sýrií se prohloubily v roce 1947, kdy byl konzulát v Bejrútu povýšen na vyslanectví a československý konzul jmenován prvním vyslancem pro Libanon a Sýrii. Styky se Sýrií byly vedeny prostřednictvím zastupitelského úřadu v Bejrútu až do března 1955, kdy došlo k otevření československého vyslanectví přímo v Damašku, i když vyslanec stále sídlil v Bejrútu. První samostatný vyslanec pro Sýrii byl jmenován až v následujícím roce.
O rok později, v roce 1956, obdržela Sýrie první československé zbrojní dodávky. Vztahy mezi oběma zeměmi byly založeny především na nákupu a prodeji vojenského materiálu. Naše země, patřící do sféry sovětského vlivu, vyvezla mimo jiné do Sýrie například vojenské letouny L-29 Delfín. Československo navíc poskytlo arabské zemi vojenský výcvik, dováželo bavlnu, čočku, vlnu, kůži, olej a exotická dřeva.
Obchodní dohody se neomezovaly pouze na zbraně, ale již v roce 1956 začaly obě země spolupracovat na rozvoji syrského průmyslu. Československo pomohlo Sýrii postavit rafinerii ropy, elektrárnu v Hamá, cukrovary, pivovar, tři rozhlasové stanice a továrnu na pneumatiky.
V únoru 1958 došlo ke spojení Sýrie s Egyptem ve Sjednocenou arabskou republiku a československé velvyslanectví bylo v březnu téhož roku přeměněno na generální konzulát. Po vystoupení Sýrie roku 1961 z Arabské unie uznala ČSSR novou Syrskou arabskou republiku a navázala s ní diplomatické styky na úrovni velvyslanectví.
K dalšímu prohlubování vztahů, dochází již za samostatné České republiky, v září 2002, kdy na místo chargé de affairres, který po mnoho let zastupoval v Sýrii Českou republiku je jmenován velvyslanec.
Velvyslanectví České republiky v Sýrii dodnes poutá pozornost. Sídlí v nenápadném dvoupatrovém domě v samotném centru syrského hlavního města Damašku. Česká republika má také honorární konzuláty v Aleppu a Latákii.
VZDĚLÁVACÍ SPOLUPRÁCE
Kromě vojenského výcviku na syrské půdě byli v 70. letech profesoři Vojenské akademie v Homsu připravováni na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně – dnes Univerzity obrany Brno – v technice a strojírenství. Syrští studenti studovali na Vojenské akademii Brno, aby si prohloubili vojenské vzdělání. Tato vzdělávací spolupráce pokračovala i v průběhu 80. let a skončila v roce 1990. Celkem prošlo Vojenskou akademií Antonína Zápotockého 753 syrských studentů. Na kterékoli univerzitě v zemi probíhaly i programy pro civilisty, nejen pro obranné profesionály. V Československu tak bylo vyškoleno mnoho syrských architektů, lékařů nebo zubařů. Tyto vzdělávací programy vytvořily spojení mezi oběma zeměmi, protože několik Syřanů po ukončení studií zůstalo v současné České republice. Mnozí z nich se oženili a měli děti. Z toho důvodu je mezi Čechy syrského původu poměrně hodně známých osobností.
VZTAHY PO SAMETOVÉ REVOLUCI
Po roce 1989 nastal zlom. Ještě krátce po listopadové revoluci se čeští zbrojaři pokoušeli dodat Damašku zásilku tanků i přes silný izraelský odpor. Z velkého přátelství zbyly velké dluhy, které dosahovaly až 900 milionů USD. Podle svědectví jednoho z českých diplomatů adresoval na začátku devadesátých let český prezident Václav Havel Háfizi Asadovi dopis, ve kterém ho poměrně ostře žádal o splacení stamilionových dluhů. Syrský vůdce se rozhněval a přestal s Čechy komunikovat. Nový pokus přinesla až v červnu 2001 návštěva ministra zahraničních věcí Jana Kavana v Damašku, kterého přijal už Bašár Asad. Jeho návštěva byla pro vzájemné vztahy průlomem, Sýrie souhlasila s jednáním o pohledávkách. Další posun přinesl rok 2008 a klíčovou událostí byla květnová návštěva ministra financí Miroslava Kalouska v Sýrii, kdy byla otázka dluhu definitivně uzavřena. Ovšem část dluhu byla prominuta.
SYRSKÝ KONFLIKT
Dne 15. března 2011 začaly protesty v syrském městě Daraa a rychle se rozšířily po celé původní starověké umajjovské zemi. Dodnes je to nevyřešený konflikt, ve kterém hráli nebo hrají do karet různí mezinárodní aktéři, ať už to jsou státy jako Turecko, USA, Rusko, Írán nebo Izrael; mezinárodní organizace jako OSN nebo Arabská liga; nebo Evropská unie.
Z bezpečnostních důvodů poroto řada států, včetně světových mocností a států evropské unie uzavřela své zastupitelské úřady v Sýrii. V roce 2012 USA a EU oficiálně uzavřely svá velvyslanectví v Damašku. Česká republika však postupovala nezávisle a ponechala si v Damašku svou velvyslankyni – která na základě svých bohatých zkušeností v regionu doporučila české vládě zůstat – a tudíž jako jediný stát EU od začátku krize nikdy nepřerušila svou diplomatickou přítomnost v Sýrii.
EVA FILIPI
Jak bylo již řečeno, Česko je jediný stát ze zemí EU, který má v Sýrii zastoupení na nejvyšší úrovni. Ostatní státy buď zastoupení pro Sýrii už vůbec nemají, anebo jsou diplomaté v sousedním Libanonu syrskou agendou pouze pověření.
Velvyslankyně Eva Filipi je velmi zkušeným diplomatem na Blízkém východě. Od roku 1991 pracuje pro Federální ministerstvo zahraničních věcí ČSFR, respektive pro Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Mezi lety 1991 a 1996 zastávala funkci chargé d’affaires v Iráku. V letech 1997 až 2002 vykonávala pozici mimořádné a zplnomocněné velvyslankyně ČR v Libanonu. Následně se na dva roky vrátila domů a v letech 2002 až 2004 byla ředitelkou Odboru Blízkého východu a severní Afriky na MZV ČR. Její třetí diplomatickou misí byla v letech 2004 až 2010 funkce mimořádné a zplnomocněné velvyslankyně ČR v Turecku. Následně se v roce 2010 stala mimořádnou a zplnomocněnou velvyslankyní ČR v Syrské arabské republice. V roce 2016 obdržela Medaili za zásluhy I. stupně.
UNIKÁTNÍ POZICE VELVYSLANKYNĚ
V délce svého pobytu v zahraničí nemá v českém diplomatickém sboru konkurenci. Filipi je také aktuálně nejstarší velvyslanec, kterého nyní Ministerstvo zahraničí v diplomatickém sboru má. Není to však bez kolize se služebním zákonem, který vstoupil v platnost na začátku roku 2015, a podle kterého měli ke konci roku 2015 skončit ve funkci velvyslanci, kteří již dosáhli 70 let věku (což by se týkalo právě Filipi a české velvyslankyně na Slovensku Livie Klausové). Aby čeští politici obešli služební zákon, uzavřeli s oběma velvyslankyněmi dohodu o provedení práce.
Česká ambasáda také tím, že zůstala, získala po Polsku status „protective power“ pro Spojené státy, tedy místa, kam se mohou v konzulárních záležitostech a v případě ohrožení obracet američtí občané. Také jsou prostřednictvím České republiky zastupovány státy Evropské Unie. Jak Brusel, tak Washington mají tímto způsobem “nepřímou přítomnost v Damašku“ a otevřená česká ambasáda je pro ně výhodou. Od toho se také odvinulo výjimečné postavení české velvyslankyně.
Výlučná pozice diplomatky je na jedné straně oslavovaná, na straně druhé přibývá podivu nad tím, že český diplomatický sbor nedisponuje nikým, kdo by ji mohl v Damašku vystřídat. Už i Američané, i když zatím neoficiálně naznačují, že paní Filipi je v Sýrii velmi dlouho.
Ovšem největší problém, zčásti pochopitelný, zde představuje nedostatek veřejných informací o faktickém působení české ambasády v Sýrii. Ambasáda v Damašku je z hlediska obtížnosti životních podmínek v tabulkách českého Ministerstva zahraničí v té nejhorší možné kategorii F (podobně jako třeba Bagdád nebo Kábul). Diplomaté by tam podle vnitřních pravidel MZV měli působit maximálně dva roky bez rodinných příslušníků.
CO PRAHA SVOU PŘÍTOMNOSTÍ V DAMAŠKU ZÍSKALA?
Velvyslanectví v Damašku slouží jako důležitý komunikační kanál se syrskými politickými aktéry, včetně opozice.
Rovněž česká ambasáda a Eva Filipi pomohla v několika případech USA i několika evropským státům, které v zemi pátraly po svých občanech a zasloužila se o osvobození vězněných osob z různých zemí.
Také v roce 2019 Národní muzeum v Praze získalo unikátní licenci k provádění archeologických výzkumů v Sýrii. Česká velvyslankyně v říjnu 2022 navštívila skupinu českých archeologů, kteří v Sýrii začali provádět archeologický průzkum osídlení z doby bronzové v lokalitě Tell Al-Shamiya poblíž přístavního města Latakia.
HUMANITÁRNÍ POMOC
Důsledky občanské války či ničivé zemětřesení na začátku roku 2023 vyhnaly z domovů obrovské množství lidí. Válka v Sýrii zdevastovala infrastrukturu a ekonomiku země a miliony lidí zůstaly bez přístupu k základním životním potřebám, jako je jídlo, čistá voda a lékařská péče. Přibližně 90 % rodin v zemi žije v chudobě.
Na situaci v Sýrii a prohlubující se humanitární krizi Česká republika aktivně reaguje.
Člověk v tísni působí v Sýrii od roku 2012 a za tuto dobu už pomohl deseti milionům lidí v akutní nouzi. Poskytuje vzdělávací příležitosti dětem i dospělým. Děti, které nechodí do školy, se stávají obětí dětské práce, předčasných a nucených sňatků a obchodování s lidmi. Kromě podpory dětem Člověk v tísni pomáhá i jejich rodičům zvládat výzvy spojené s traumatem jejich dětí. Navíc také pomáhá stabilizovat místní ekonomiku, nalezení práce může jednotlivcům zajistit stabilní příjem, který jim pomůže postavit se na nohy. Nezisková organizace rovněž buduje a udržuje vodárenskou a hygienickou infrastrukturu, aby zajistila lidem přístup k nezávadné pitné vodě, která zabraňuje vzniku a šíření nemocí a zvyšuje tak lidskou soběstačnost a důstojnost.
Kromě Člověka v tísni jsou na území Sýrie i Lékaři bez hranic. Ti v poslední době bojují s epidemií cholery, ta v takto nejistých podmínkách a při nedostatku přístupu k čisté vodě jen graduje. Momentálně se na syrském území nachází téměř 500 zaměstnanců.
Česká ambasáda se humanitárním projektům v Sýrii věnuje od roku 2016 a od té doby již schválila mnoho programů územního rozvoje. Po ničivém zemětřesení vláda Petra Fialy také odsouhlasila poskytnutí humanitárního daru ve výši 20 miliónů korun.
AUTOR: LUCIE KLAUSOVÁ
ZDROJE:
https://echo24.cz/g/wa46k/ceska-velvyslankyne-v-syrii-v-roce-2011-revoluce-nebyla-na-vine-je-zapad/1
https://www.euronews.com/my-europe/2021/06/09/will-the-czech-embassy-remain-an-eu-outlier-in-syria
https://www.clovekvtisni.cz/zemetreseni-syrie-turecko-9965gp
https://is.muni.cz/th/wotzn/DiplomovaPracePuczok.pdf
