Izrael se ocitl na pokraji chaosu, který ohrožuje už nejen politickou stabilitu, ale i jeho celkovou bezpečnost. Prezident varuje před občanskou válkou. Desítky tisíc Izraelců vyšly v řadě měst demonstrovat proti soudní reformě, kterou koaliční vláda premiéra Benjamina Netanjahua v parlamentu dál postupně schvaluje. Kvůli občanskému odporu byla zatím odložena. Rozpadá se jediná demokracie na Blízkém východě?
SOUDNÍ REFORMA
Před vyhlášením nezávislosti Izraele v roce 1948 vlastní generálové varovali, že má jen malou šanci na přežití. Po roce 1948 vybudoval Izrael liberální demokracii s nezávislými soudy, přestože postrádal psanou ústavu. Izrael překonal války, období sucha a chudobu. Absorboval milion židovských migrantů ze Sovětského svazu, přičemž si zachoval své strategické partnerství s Amerikou. Dnes je Izrael velmi bohatý a demokratický stát. V posledních letech si země pracně vybudovala pověst neprůstřelné ekonomiky, high-tech zázraku, který i nadále poskytuje růst a zajišťuje investiční příležitosti navzdory hrozbě války a teroru. Jeho vojenská převaha nad mnohem početnějšími arabskými sousedy odráží špičkovou technologii a také armádu s více než 170 000 vojáky a 400 000 motivovanými záložníky. Přesto Izrael čelí mnoha hrozbám. Ve 20. století to byl strach z invaze, ve 21. jsou to vnitřní rozkoly země.
Benjamin Netanjahu, nejdéle vládnoucí izraelský premiér v historii země, je politik velmi pravicový, ekonomicky velmi liberální s cílem mít silnou bezpečnost země. V posledních letech se vydal populistickou cestou a svou politiku postavil na boji pravice proti levici, sekulárního obyvatelstva proti náboženskému, izraelských Arabů proti izraelským židům.
Již zmíněnou aktuální hrozbou je ústavní krize kvůli nezávislosti soudů, kterou vyvolala vláda Benjamina Netanjahua. Netanjahuova koalice spoléhá na krajně pravicové náboženské strany zapletené do rostoucího hnutí osadníků. Netanjahu si představuje více tradiční židovský, konzervativní a ultraortodoxní stát. Reforma má dva hlavní cíle. Jeden z nich je změna v komisi, která jmenuje ústavní soudce, i soudce nižších instancí. Tam by rozhodující slovo měli mít politici a politici vládnoucí koalice, ačkoliv zde doposud byli politici a soudci rovnoměrně zastoupeni a role soudců byla veliká. Reforma také ukončuje princip seniority – předsedou nejvyššího soudce se vždy stává nejstarší, teď by komise mohla určit, kdo by měl funkci předsedy. Dále by byly omezené zákony, které soud může a nemůže posuzovat. A rozhodující změnou by měla být možnost Knesetu přehlasovat prostou většinou jakékoli rozhodnutí ústavního soudu. Což v překladu znamená, že vláda prosté většiny by měla absolutní moc.
VZTAH S AMERIKOU
Jak již bylo řečeno, Amerika byla první zemí, která uznala Izrael v roce 1948 a byla jeho oddaným spojencem. Dlouhodobě byla také hlavním obchodním partnerem Izraele. Nyní Izrael obchoduje více s Asií než s Amerikou. Háček je v tom, že Amerika stále poskytuje 66 % svých dovozů zbraní a de facto bezpečnostní záruku, která odrazuje od útoků, včetně útoků z Íránu. Na současné neliberální politické cestě Izraele bude jeho veřejná podpora v Americe slábnout. Odpor proti plánu krajně pravicové vlády Benjamina Netanjahua vyjádřil i při své návštěvě Izraele šéf americké diplomacie Antony Blinken a americký prezident Joe Biden vyzval Izrael k odstoupení od justiční reformy.
POTŘEBA PSANÉ ÚSTAVY
Izrael je jedním ze šesti států světa, který nemá ústavu. Jeho státní zřízení se řídí řadou základních zákonů, které však nikdy nebyly přijaty a ustanoveny Knesetem jako jednotná ústava. Základní zákony přijímá Kneset prostou většinou, pokud zákon nestanoví jinak, a může je také měnit. Tudíž jedinou institucí, která do určité míry může korigovat politická rozhodnutí vlády a Knesetu, je nejvyšší soud. Chybí zakotvení nedotknutelných práv do ústavy, jako např. ochrany lidských práv, svobodných voleb či rovných práv pro všechny, bez ohledu na pohlaví, náboženství a rasu. Izrael by tedy měl zavést ústavní úmluvu, která kodifikuje pravomoci parlamentu a soudů, a podporovat přeskupení stran, které poskytne jeho centristické většině větší váhu.
AUTOR: LUCIE KLAUSOVÁ
ZDROJE:
https://www.telegraph.co.uk/news/2023/03/29/israel-proving-still-democracy-middle-east/
https://www.israel.cz/2023/04/opozdene-ale-na-miste-reforma-soudnictvi-v-izraeli/
https://denikn.cz/1113543/studio-n-izrael-na-pokraji-chaosu-chysta-se-demontaz-demokracie/
OBRÁZKY:
Zdroj: Český rozhlas
Zdroj: The Telegraph
