Evropa má být k Ukrajině poctivá. Poctivé je slibovat co je možné, na co se mohou Ukrajinci spolehnout. Občané Ukrajiny oprávněně spojují svá očekávání se vším, co přichází z Evropské unie nebo Evropy jako takové.
Měsíc březen opravdu byl měsícem evropské diplomacie. Na nedostatek diplomatické aktivity si opravdu nelze stěžovat.
Začneme ve Velké Británii
Britský premiér Keir Starmer v březnu (2.3.) organizoval dvě významná mezinárodní setkání na podporu Ukrajiny a posílení evropské bezpečnosti. Z pozice silné země, stálého člena Rady bezpečnosti OSN, se v Londýně uskutečnil summit pod názvem "2025 London Summit on Ukraine". Jeho cílem bylo formovat "koalice ochotných" evropských zemí, které by poskytly bezpečnostní záruky Ukrajině a zvýšily vojenskou podporu v případě neúspěchu mírových jednání s Ruskem. Summitu se zúčastnili lídři z 16 států a zástupci EU a NATO. Tento summit měl pokračování 15. března ve formě virtuální konference, kterou opět uspořádal britský premiér Kier Starmer se stejnou motivací pokračovat v diskusích o podpoře Ukrajiny a koordinovat mezinárodní úsilí. Konečně v měsíci březnu britský premiér svolal schůzku vojenských představitelů Velké Británie, Francie a Ukrajiny za účelem posílení bezpečnosti Ukrajiny. Diplomatická aktivita britského premiéra byla projevem vůle vytvářet koalici ochotných, aniž by byla přesně dohodnuto, kdo ji definitivně tvoří.
Aktivní až soutěživě s Británií byla Francie
Podobnou snahu projevil francouzský prezident Emmanuel Macron. V březnu 2025 uspořádal v Paříži několik významných setkání lídrů zaměřených na podporu Ukrajiny a posílení evropské bezpečnosti. V Elysejském paláci (27.3) konal summit, kterého se zúčastnili vedoucí představitelé téměř 30 států. Hlavní cíl se kryl s cílem britské iniciativy, podpora Ukrajině, možnosti příměří a zajištění míru. Summit navázal na nedávné předchozí jednání lídrů v Paříži a Londýně. Následně se dne 11. března se v Paříži sešli náčelníci generálních štábů z 34 zemí NATO, Japonska a Austrálie. Jednání se zaměřilo na podporu Ukrajiny a poskytování bezpečnostních záruk pro budoucí mírovou dohodu, včetně možnosti nasazení evropských mírových sil, pokud se nepřipojí USA. Aktivita pokračovala (12.3.) pařížským setkáním ministrů obrany z Velké Británie, Francie, Německa, Itálie a Polska a Ukrajiny cílem bylo posílení evropské obrany a poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině. Na to následovalo setkání armádních velitelů v Paříži.
Nezůstal pozadu ani Brusel
V březnu (6.3.) se v Bruselu konalo mimořádné zasedání Evropské rady. Hlavními tématy unijního summitu byla pokračující podpora Ukrajiny a posílení evropské obrany. Na ně navázalo řádné zasedání Evropské rady (20.–21. 3.).
Lídři EU diskutovali o klíčových otázkách, jako je podpora Ukrajiny, posílení evropské obrany a bezpečnosti, Během tohoto zasedání se také uskutečnil eurosummit v inkluzivním formátu a pracovní oběd s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.
To je ukázka diplomatického maratonu. A jaká je z něj zpráva pro Ukrajinu? Změnilo se horečnou diplomatickou aktivitou reálně něco na evropské politice? Ti, kteří patří mezi výrazné podporovatelé Ukrajiny, potvrdili opět svou vůli. Názor řady členských států NATO a EU na březnové diplomatické úsilí vybraných neznáme. Prolínala se množina států EU s množinou států NATO, a Ukrajinci nezískali jistotu, že opravdu Evropa pošle vojáky na Ukrajinu. Naopak se dověděli, že Evropa se bude soustředit na vybudovaní vlastní obranné kapacity, na evropský obranný průmysl, že Evropa bude posílat na Ukrajinu zbraně, ale bojovat nechá Ukrajince.
Cyril Svoboda
