Milí absolventky a absolventi,
Završujete své studium v přelomové době. Není to poprvé, a jistě ne naposledy.
Johannes Gutenberg mezi lety 1440-1450 vytvořil knihtisk. Svým počinem změnil svět. Do té doby celá tisíciletí byla vzdělanost, šíření, přijímání a sdílení informací výsadou nepatrné hrstky jedinců, klášterů, univerzit a aristokracie.
Texty se psaly a opisovaly ručně, hlavně v latině. Mělo to jednu výhodu. Tehdy napsané texty má smysl číst i dnes. Autor musel rozmyslet každé slovo, psát úsporně a nadčasově, nejen pro přítomný okamžik. Vždyť od myšlenky, přes její písemné zachycení až k doručení adresátovi uběhly týdny, spíše měsíce. Navíc doručování textu bylo spojeno s mnoha riziky. Kvalita textu musela stát za námahu a rizika.
Knihtisk způsobil revoluci. Najednou text mohl být napsán, vytištěn a doručen adresátovi v řádu dnů, dokonce hodin, a navíc se začal tisknout v národním jazyce. Výsledek: jakýkoliv text mohl přečíst každý.
Bez knihtisku by se v letech 1522 až 1534 nepodařila reformace Martina Luthera. Jeho překlady a vlastní přelomové texty mohl číst každý. Tuto výhodu získal i každý další autor. Najednou bylo možné také psát texty lehce, povrchně a manipulativně pro přítomný okamžik. Bohužel!
Texty proto pochopitelně nepřispěly jen k vyšší vzdělanosti ale i k šíření nenávisti, manipulaci a k rozdělení Evropy, tehdy mezi katolíky a protestanty. Texty šířená nenávist vyústila v roce 1618 v nestrašlivější konflikt v dějinách Evropy, třicetiletou válku.
Za nenávist a za válku není možné vinit knihtisk. Odpovědnost nesli ti, kteří jeho pomocí svou nenávistí rozdělili Starý kontinent. Obě válčící strany o sobě tvrdily, že hájí správnou svatou věc a že je třeba zničit protivníka. Ani jedné straně nešlo o očistu náboženství. Šlo oběma o politické ambice.
Válku nevyhráli ani katolíci, ani protestanti. Prohráli ji všichni. Opět se potvrdilo pravidlo Cuius regio, eiusuni religion, koho vláda, toho náboženství. A Evropa potřebovala celé století, aby se zotavila z proběhlé války.
Proč dnes při vaší promoci připomínat historickou zkušenost přelomu šestnáctého a sedmnáctého století?
Důvodem je velmi podobná situace. Moderní komunikační prostředky, umělá inteligence dramaticky časově zkracují komunikační vzdálenosti. Dnes stačí na vytvoření a šíření informace čas v řádu vteřin. Čtenáři hodlají čtení také věnovat maximálně několik minut. To vede k mimořádné komunikační povrchnosti. A tak kvalitu nahrazuje množství.
Je běžně možné vyvolat zdání, že nějaký pseudoproblém problémem je. Autoři se nenamáhají s psaním argumentů a povrchní čtenář o ně nestojí. V tramvaji, autobusu, v metru nebo ve vlaku má totiž čas jen několik stanic.
V den vaší promoce si uvědomujeme, jaká je mise Cevro Univerzity v povrchní a nelehké době. Vedli jsme spolu během studia hodně debat. Je zřejmé, že vy se nenecháte oblbnout množstvím. Chcete kvalitu. Sociální sítě vás nemají co formovat, jak dobře víte.
My si na univerzitě společně uvědomujeme, že žádný problém není černo-bílý a že i protivník má v něčem pravdu. Náš pohled nemusí nutně všichni sdílet stejně jako i my opatrně přistupujeme k všeobecně šířeným pravdám. Zůstaneme obezřetní. Chráníme si svou svobodu, abychom se nestali jen amatérskými herci v úpadkovém dramatu. Nedovolíme, aby nás jiní vtahovali do svých konfliktů. Tím na Cevro Univerzitě přispíváme ke zlepšení světa i v čase umělé inteligence.
Ať se vám na vaší cestě daří.
Cyril Svoboda
