fbpx

Den vítězství: 8. nebo 9. května?

08.05.2020 | Blog

Den vítězství: 8. nebo 9. května?

Je velká škoda, že 75. výročí konce druhé světové války nemůžeme oslavit s velkou pompou, tak, jak by si zasloužilo. Nejen jako připomínka hrůzy, kterou naši příbuzní a spojenci prožili, ale také jako optimistické přání dalších 75 klidných let.

Ne všichni ale slavíme toto výročí ve stejný den. Dnes skoro porovnatelné s ukázkou politických názorů, západní státy Evropy, společně s Českou republikou, si připomínají 8. května, zatímco Rusko tvrdošíjně zachovává 9. květen jako jejich Den pobědy.  Co za tím stojí?

obr.: vrchní velitelé německé armády podepisují kapitulaci (zdroj: armyweb.cz)

Podepsání kapitulace 7. května

K podepsání první verze kapitulace došlo 7. května 1945 v Remeši ve Francii, začít měla pak následující den. Tímto byla ukončena jednání s Němci o podmínkách kapitulace. Dokument za Německo podepsal generál Jodl, vyslanec Dönitze (nástupce Hitlera), za Spojence pak generál Bedell Smith, s ruským generálem Susloparovem a francouzským gen. Sevezem jako svědky.

Záhy se ovšem objevili pochybnosti o platnosti tohoto dokumentu. Zaprvé, Susloparov nebyl podle všeho řádně pověřen pro podpis takovéto listiny Stalinem. Jako šéf sovětské mise ve spojeneckém velení se snažil získat instrukce pro postup z Moskvy, odpověď však dorazila až po podepsání. Kromě toho bylo nasnadě, že byla tak důležitá událost podepsána s relativně nízko v nacistické hierarchii stojícím Jodlem. Kathy Gilsinan poznamenává, že toto bylo obzvlášť neuspokojivé pro Sovětský svaz, který utrpěl během války největší oběti.

 

Kapitulace 8. května

Na návrh Sovětů byl tak naplánován opětovný podpis stejného kapitulačního dokumentu vrchním velitelem wermachtu Keitelem, velitelem Luftwaffe Stumpffem a velitelem námořnictva von Friedeburg v Berlíně následujícího dne. Ačkoliv byla snaha dokument podepsat ještě do začátku platnosti kapitulace z předchozího dne, Keitelův pozdní příjezd do Berlína a administrativní chyby při přípravě dokumentu způsobily, že vlastně došlo k jeho podepsání až skoro hodinu po vstupu kapitulace ze 7. května v platnost (díky časovému rozdílu v té chvíli v Moskvě už byl 9. květen).

Jako znak dobré spolupráce, Sověti nicméně uznaly kapitulaci platící od 8. května, jen s přídomkem „interim“ (dočasný), na oplátku za to, že jim západní Spojenci vyšli vstříc a nechali je podepsat dokument s Keitelem.

 

Žádná vojenská porážka?

Existuje ovšem ještě jeden důvod, proč bylo důležité kapitulaci nechat podepsat samým vrchním velením Třetí říše. Jedná se o historické ponaučení z první světové války. V té bylo totiž příměří v roce 1918 podepsáno v Compaigne několika vojáky nízké hodnosti a politiky, což později vedlo k argumentům, že Německo první světovou válku neprohrálo „skutečně“, tj. kvůli vojenské porážce, ale kvůli slabým politikům.

 

V-E Day/Den Pobědy měl 9. května

Ať už byla berlínská kapitulace podepsaná kdykoliv, v plánech byla společná oslava všech spojeneckých států a vypuštění informace do světa 9. května. Ačkoliv média byla přítomna podpisu smlouvy 7. května, na informaci o konečném vítězství v Evropě bylo vydáno embargo s cílem společně oslavit konec války až 9. května. Edward Kennedy z francouzské AP ale zákaz porušil a ve Francii a Anglii tak už 8. května vyšly noviny oslavující vítězství nad Německem.

 

Kristýna Haráková