Napětí vztahů mezi Íránem a USA stoupá

11.10.2018 | Nezařazené

Napětí vztahů mezi Íránem a USA stoupá

Vztahy mezi USA a Íránem se v poslední době stále zhoršují. Hlavně od května tohoto roku, kdy Trump oznámil, že USA ruší íránskou jadernou dohodu a vzápětí na to uvalil na Írán sankce, které měly okamžitý dopad na íránskou ekonomiku. Obavy náhle nastaly u stávajících obchodních partnerů a u států, které v roce 2015 podepsaly jadernou dohodu. Tato situace vyvolala demonstrace íránských občanů a diplomatickou krizi mezi prezidentem Trumpem a prezidentem Íránu Hasanem Rúhání.

Íránu se po uvolnění sankcí ekonomicky dařilo

V roce 2015 se po dlouholetém vyjednávání podařilo s Íránem uzavřít jadernou dohodu. Mezi účastníky této smlouvy patřila Evropská unie a dalších šest států– USA, Francie, Británie, Německo, Čína a Rusko. Cílem bylo zastavit íránský jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Díky pozastavení íránského jaderného programu se otevřel zahraničním firmám přístup k osmimilionovému Iránskému trhu. Tyto výhody neprodleně využilo mnoho velkých amerických firem např.: Royal Dutch Shell, Boeing nebo Peugeot. Stejně tak jako evropský trh společností: Total, Airbus, Volkswagen, Siemens nebo Renauld.

( Světové velmoci při podepsaní jaderné dohody 2015)

 

Nárůst obchodu  mezi Íránem a ČR byl překvapivý

 

Česká republika v roce 2015 nezůstala pozadu a díky uvolněným sankcím rozvinula obchod mezi íránskými partnery. Během pěti let tak obrat mezi ČR a Íránem přesáhl očekávání. V roce 2017 obrat činil 92 634 mil. USD což znamenalo 80,3% nárůst oproti 2015.

 

Bilance vzájemné obchodní výměny ČR s Íránem za posledních 5 let.

 

Rok Export Import Obrat Saldo
2013 30 601 10 729 41 330 19 872
2014 27 251 7 831 35 352 19 520
2015 37 739 13 638 51 376 24 101
2016 59 957 9 833 69 790 90 124
2017 76 220 16 414 92 634 59 806

Zdroj. MPO ČR

Vztahy USA a Íránu již odedávna skřípaly

 

Vztahy USA s Íránem byly na rozhraní od doby islámské revoluce v roce 1979. První diplomatický kontakt po více než 36 letech mezi USA a Íránem nastal při podepsání jaderné dohody. Svržení sankcí tak podpořilo nárůst íránské ekonomiky díky rozvoji mezinárodního obchodu a prodeje ropy.

Nárůst současného napětí mezi USA a Íránem nadešlo především po zvolení Trumpa prezidentem v roce 2016. Trump se přidal k  postavení Izraele a Saúdské Arábie, států, které se staly  jeho nejbližší i ropní spojenci na Středním východě, a souhlasily s Trumpem, že Írán je nepřítel a strůjce terorismu, který nadále staví jaderné zbraně.

Vojenské základny vyvolaly nejistotu v prodeji ropy

 

Hned na počátku Trump nesouhlasil s jadernou dohodou a přirovnal ji k dohodě postavené na lži navzdory tomu, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii několikrát potvrdila, že Írán smlouvu neporušil. Podle Trumpa by pokračování smlouvy vedlo brzy k jadernému závodu.

Bývalý prezident Barack Obama rozhodnutí svého nástupce ostře kritizuje. Odstoupení od dohody označil za vážnou chybu.

Trump považuje Írán za jednoho z největších nepřátel USA a rozhodl se, nastolit kontrolu kolem íránských hranic, a tím vyvolal napětí mezi oběma státy.

  

(Americké síly již obklopují Írán ozbrojenými základnami na Blízkém východě i v Perském zálivu)

 

Perský záliv je nesmírně důležitý pro globální dodávky ropy. Odstoupení od íránské dohody a znovuzavedení sankcí na íránský trh, vedlo k obklopení Íránu ozbrojenými základnami na Blízkém východě i v Perském zálivu. Tyto následky měly náhlý dopad na zvyšování ceny ropy na trhu od jara 2018.

Prezident Trump varoval další země, aby zastavily nákup íránské ropy, či rozvoj jakéhokoliv obchodu s touto zemí. Dále zahrnul Írán na seznam muslimských zemí, které podléhají americkému zákazu cestování, a také umístil íránského guvernéra centrální banky na černou listinu terorismu.

Trumpova administrativa popsala íránskou kněžskou hierarchii jako nesmírně zkorumpovanou, a tím povzbudila Íránce, kteří protestovali proti íránským politickým represím a narůstajícím ekonomickým problémům.

 

Írán si takové zacházení nenechá líbit

Íránský prezident Hassan Rúhání bezprostředně po Trumpově oznámení řekl, že jeho země bude dodržovat mezinárodní jadernou dohodu z roku 2015 i po odstoupení Spojených států. Írán je připraven obnovit svoje jaderné aktivity po konzultacích se zmíněnými světovými mocnostmi, které se podílely na dohodě.

(Íránský prezident Hassan Rúhání)

 

Trump varoval prezidenta Hassana Rúháního před apokalyptickými důsledky, pokud by jeho země ohrožovala Spojené státy a zvýšila tak napětí na novou úroveň. Prezident Rouhání upozornil Trumpa, aby „netahal lva za ocas“,  že válka s Íránem by mohla být tou nejhorší válkou v historii.

Mnoho analytiků íránské politiky vidělo poselství Trumpa jako součást zastrašování. K válce by zatím dojít nemělo, jelikož Írán si uvědomuje, že jeho síly by mohly být překonány americkou armádou, která by měla vzdušnou a námořní nadvládu. Přesto nikdo nevylučuje ozbrojený střet, nebo jinou formu íránské odezvy, jako je například kybernetický útok.

 

Evropská komise se snaží Írán podpořit

 

Írán nyní začal pociťovat ekonomické omezení, které se dotklo především  íránské měny. V období od jara do srpna 2018 klesla její hodnota téměř o polovinu. Opatření se také dotklo automobilového průmyslu, obchodu se zlatem a další kovy.

Na podzim 2018 se Trump chystá přitvrdit a plánuje zastavení veškerého obchodu s íránskou ropou.

Evropská komise se rozhodla zasáhnout proti tomuto opatření a zašle 18 milionů eur  do íránského sektoru k rozvoji a podpoření sociálních výzev, které nastaly po zavedení sankcí.

EU dále spustila nařízení, která by měla evropským firmám umožnit obejít americké sankce uvalené na Írán a ochránit je před americkými soudy.

 

(demonstrace íránských pilotů proti zrušení přímých letů do Íránu)

 

Některé firmy se z důvodu nestability rozhodly, obchod s Iránem ukončit. Francouzská firma Total stahuje projekt těžby plynu v Iránu v hodnotě několika miliard dolarů.

Britské a francouzské aerolinky se rozhodly během září 2018 zrušit přímé lety do Íránu. Írán tak začne brzy pociťovat  další důsledky tohoto nařízení. Zavádění nových sankcí a blokace obchodů vůči Íránu by mohly stupňovat ekonomickou válku mezi Iránem a USA.