Afhánistán přišel o dlouhodobou přítomnost zahraničních armád a jeho lid teď trpí pod stupňujícím se terorem Tálibánu. Stíhání politicky nepohodlných se stalo běžnou praktikou, situace pro ženy a menšiny připomíná dávnou historie.
14. dubna 2021 vystoupil Joe Biden s prohlášením, že zbývající vojenské jednotky USA budou ze své Afghánské mise staženy do symbolického 11. září téhož roku. A podobnou strategii simultánně zvolily i země NATO. Postupné stahování zahraniční armádní pomoci oslabilo Afghánistán natolik, že byl dlouholetý odpor proti radikálnímu hnutí Tálibán brzy zlomen. Hlavní město Kábul bylo dobyto 15. srpna, čímž současně skončila i vláda prezidenta Ašrafa Ghaního, který poté uprchl ze země.
V návaznosti na dramatický postup Tálibánu byl odchod vojáků USA a NATO ještě uspíšen. 31. srpna zemi opouštěli poslední vojáci a s nimi v rámci evakuace 123 000 dalších osob včetně některých Afghánců. Například přímo ohrožených veřejných činitelů. I tím bylo Tálibánu usnadněno, aby mohl začátkem září hladce vyhlásit svou novou prozatímní vládu.
Tálibán v současnosti ohrožuje občanská a politická práva Afghánců zakotvená v ústavě, která byla dříve vytvořena afghánskou vládou za podpory USA. Radikální hnutí během své ofenzívy provádělo odvetné a mimosoudní popravy osob spojených s bývalou správou, včetně příslušníků ANDSF (Afghan National Security Forces). Od doby, kdy Tálibán získal kontrolu, podniká kroky připomínající jeho brutální vládu na konci 90. let.
Při nedávné misi OSN byly v Afghánistánu zdokumentovány četné případy porušování lidských práv. Tálibán zastrašuje novináře a omezuje svobodu tisku. K dnešnímu dni v zemi ukončilo činnost více než 200 médií. Svoboda projevu je ve velké míře potlačována v celém veřejném prostoru a účastníci demonstrací či aktivisté jsou perzekuování a systematicky odstraňováni. Koncem srpna 2021 Tálibán obsadil i všech 14 kanceláří Afghánské nezávislé komise pro lidská práva a donutil její zaměstnance uprchnout ze země nebo se skrývat. Realitou se staly i domovní prohlídky, kdy stoupenci Tálibánu hledali obránce lidských práv, novináře nebo pracovníky nevládních organizací. Běžnou praktikou takových zátahů bylo fyzické násilí na rodinách nepohodlných osob.
Tálibánská prozatímní vláda si postupně podmaňovala či rušila i další vládní instituce, které se neslučovaly s právem šaría. Jedním z nich bylo i ministerstvo pro ženské záležitosti, které nahradilo ministerstvo pro šíření ctnosti a prevenci neřestí, které trestalo neislámské chování. Ženy se tak i přes sliby Tálibánu, že se budou mít lépe než za jeho předchozí vlády v letech 1996 až 2001, dočkaly utlačování svých práv. Většině dívek a žen bylo zakázáno studovat střední i vysoké školy a postupně dochází i k systematickému odstraňování žen ze všech pracovních pozic. Ani na veřejnost už ženy nemohou samy, ale pouze za mužského doprovodu a zcela zahalené. Staronové poměry v zemi navíc zesílily i tlak na provdávání žen ve velmi mladém věku, kdy dívky doslova přicházejí o své dětství.
Pod nadvládou Tálibánu jsou v nebezpečí i některé etnické skupiny a menšiny. Na území Afghánistánu dochází k násilnému odsouvání tisíce lidí z jejich domovů a půdy. V ohrožení je především komunita Hazárů, která vedle přesidlování čelí i zvýšenému násilí bojovníků Tálibánu. A k tématu LGBT+ komunity se 29. října 2021 vyjádřil mluvčí ministerstva financí Tálibánu, který prohlásil, že jiné vztahy než heterosexuální nebudou podle práva šaría uznána a budou kriminalizována.
V únoru roku 2023 je Afghánistán stále pod brutální nadvládou Tálibánu a vidiny změny poměrů jsou v nedohlednu. Afghánský lid bez zahraniční vojenské pomoci trpí a zřejmě bude trpět dál.
AUTOR: dh
ZDROJE:
Knihy:
KEPEL, Gilles, (2022). Cesta z chaosu: Krize ve středomoří a na blízkém východě. Praha: Karolinum (Univerzita Karlova). 402 str. ISBN: 978-80-246-5179-8.
Internetové zdroje:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/taliban-volby-afghanistan-ministerstva_2112261105_pj
https://www.amnesty.org/en/location/asia-and-the-pacific/south-asia/afghanistan/report-afghanistan/
https://www.businesinfo.cz/navody/afghanistan-souhrnna-teritorialni-informace/2/
https://plus.rozhlas.cz/afghanistan-po-roce-vlady-talibanu-hluboka-humanitarni-krize-a-jeste-hlubsi-8823302
